21 C 289/2023-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se domáhal určení, že žalovaný se stal vlastníkem vozidla specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku, a to na základě kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Naléhavý právní zájem na určení žalobce odůvodnil tím, že je v registru vozidel nadále registrován jako vlastník a provozovatel vozidla. Přestože žalobce udělil žalovanému plnou moc k provedení změny registrace vozidla, žalovaný změnu registrace neprovedl, je nekontaktní a žalobce nemá jinou možnost dosáhnout změny v zápise registru vozidel. Žalobce dále za žalovaného uhradil nedoplatek sankce za spáchání přestupku ve výši 2 000 Kč dle rozhodnutí správního orgánu č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení nerozporoval.3. Ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Z kupní smlouvy, že tuto dne , datum, uzavřeli žalobce coby prodávající a žalovaný coby kupující, jejím předmětem je vozidlo tovární značka , Anonymizováno, , typ , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , registrační značka: , SPZ, . V registru silničních vozidel je registrován jako vlastník a provozovatel vozidla žalobce. Dne , datum, zaslal právní zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Dne , datum, vyzval , právnická osoba, , adresa, žalobce k úhradě nedoplatku za sankci (překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci) ve výši 2 000 Kč dle rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , původní splatnost , datum, , s tím, že nebude-li nedoplatek neprodleně uhrazen, bude vymáhán dle daňového řádu. Žalobce nedoplatek ve výši 2 000 Kč uhradil dne , datum, .5. Dle § 2079 odst. 1, 2 o.z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.6. Dle § 2087 o.z., prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.7. Dle § 2088 o.z., prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.8. Dle § 1099 o.z., vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.9. Soud po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souhrnu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Mezi žalobcem coby prodávajícím a žalovaným coby kupujícím byla dne , datum, uzavřena platná kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozidlo specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobce pozbyl a žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu okamžikem účinností smlouvy ve smyslu sut. § 1099 o.b., tj. dnem , datum, , neboť mezi stranami nebylo o okamžiku převodu vlastnického práva ujednáno jinak.10. Ohledně existence naléhavého právního zájmu žalobce na předmětném určení pak lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , od jehož závěrů nemá soud v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit. V tomto bylo Nejvyšším soudem ČR vysloveno, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci. Obdobně dovodil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 ze dne , datum, , v němž vyslovil, že požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu.11. Bez požadovaného určení žalobce nemůže dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel, proto bylo žalobě vyhověno.12. Ve vztahu k druhému žalobou uplatněnému nároku, tj. na zaplacení peněžité částky 2 000 Kč, soud taktéž žalobu shledává důvodnou. Soud věc posoudil dle ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, neboť žalobce za žalovaného plnil, co měl po právu jako provozovatel a vlastník vozidla plnit sám (§ 2991 odst. 2 o.z.). Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že přestupek, za který byla sankce uložena, byl spáchán až po účinnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným.13. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle úspěchu ve věci ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady žalobce tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1, § 8 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění; doplnění žaloby soud neshledává účelným úkonem k uplatnění práva, neboť skutková tvrzení měla obsahovat již žaloba samotná) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za tytéž 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, zvýšeno o DPH ve výši 1 134 Kč.14. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.