12 C 292/2025-61 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . K poskytnutí úvěru ve výši , částka, došlo převodem z účtu žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz a poté byla seznámena s podmínkami smlouvy. Totožnost žalované byla ověřena pomocí elektronických kanálů. Ke zjištění úvěruschopnosti byla žalovaná lustrována žalobkyní ve veřejně dostupných databázích a dále sama žalovaná sdělila žalobkyni výši svého čistého měsíčního příjmu. Žalobkyně pak uzavřela, že nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Žalovaná následně uzavřela smlouvu elektronicky prostřednictvím klientského portálu, kde jí byl udělen dvoufázový kontrolní přístup. Žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, , ten však řádně nehradila. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto ji žalobkyně dne , datum, informovala, že přistoupila téhož dne k odstoupení od smlouvy. Splatnost celého úvěru spolu se sjednanými poplatky a úroky tak nastala dne , datum, . Předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně byla žalované odeslána dne , datum, . Žalobkyně tedy požadovala žalobou zaplacení částky ve výši , částka, , která se sestávala z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, byla elektronicky mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva č., hodnota, , na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, . Žalované byla poskytnuta částka ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni v denních splátkách. Žalobkyně vyhotovila předpis denních splátek do , datum, . Žalovaná stvrdila svůj souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, se zpracováním osobních údajů, předsmluvními informacemi pro spotřebitele a údaji o poskytovateli. Poskytla kopii občanského průkazu a přístup k přímému náhledu na její účet. K ověření úvěruschopnosti byla také žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází. Žalobkyně poskytla žalované. Následně žalovaná řádně uhradila částku ve výši , částka, , což bylo prokázáno výpisem z jejího bankovního účtu. Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli byly zjištěny poskytnuté částky. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, proto ji žalobkyně vyzvala emailem z , datum, k úhradě dlužné částky. Dále byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě právní zástupkyní žalobkyně ze dne , datum, , která byla dle potvrzení o podání doporučené zásilky odeslána žalované dne , datum, .4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o.z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.5. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úroky a poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, žalobkyně měla hmotněprávní normy břemeno jakožto věřitel tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaná dluh řádně neuhradila. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalované úvěrové prostředky způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a vznikl dluh. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovanou platnou smlouvu a poskytla finanční prostředky za sjednaný úrok a poplatky. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že dluh splatila, resp. že závazek zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení až do zaplacení.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , náklady právního zastoupení a to za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) a 3x režijní paušál po , částka, dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11).9. O lhůtě plnění ve výroku I. a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. , adresa, plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.