10 C 121/2020-30 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 4. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 155 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v období od 13. 10. 2016 do 11. 10. 2017 resp. od 12. 10. 2017 do 22. 3. 2018 resp. od 5. 10. 2016 do 27. 9. 2017 resp. od 28. 9. 2017 do 22. 2. 2018 dodal jeho právní předchůdce (dodavatel) žalovanému do odběrního místa [obec], [ulice a číslo], a tento v tomto místě odebral celkem 0,711 MWh el. energie resp. 0,028 MWh el. energie resp. 8, [číslo] MWh plynu resp. 1, [číslo] MWh plynu v celkové hodnotě 4 132 Kč resp. 840 Kč resp. 14 090 Kč resp. 2 198 Kč, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřených mezi dodavatelem a žalovaným dne 7. 3. 2016, podle kterých byl žalovaný zařazen v případě dodávky elektřiny v rámci produktu ČEZ s Odměnou do distribuční sazby D Akumulace 8 (D25d) s hodnotou jističe 25A, a v případě dodávky plynu v rámci produktu ČEZ s Odměnou do distribuční sazby podle aktuální spotřeby. Kupní cenu v celkové výši 2 752 Kč (po odečtení zaplacených záloh ve výši 1 380 Kč) rep. 840 Kč resp. 10 690 Kč (po odečtení zaplacených záloh ve výši 3 400 Kč) rep. 2 198 Kč vyúčtovanou fakturami [číslo] resp. [číslo] resp. [číslo] resp. [číslo] splatnými v souladu s obchodními podmínkami dne 26. 10. 2017 resp. 9. 4. 2018 resp. 20. 10. 2017 resp. 20. 3. 2018 žalovaný do podání žaloby neuhradil. Žalobce dále požadoval smluvní poplatek podle smlouvy na dodávku elektřiny v celkové výši 380 Kč za 4 zaslané upomínky (každá po 95 Kč) z důvodu neplacení zálohových plateb, neupřesnil však o které konkrétní zálohové platby a upomínky ze kterého dne se jedná. Podle stejné smlouvy dále žalobce požadoval smluvní poplatek ve výši 820 Kč za odpojení z důvodu neoprávněného odběru, neupřesnil však žádné okolnosti tohoto odpojení a neoprávněného odběru, tedy z čeho je dovozován neoprávněný odběr, kdy došlo k odpojení, kdo odpojení provedl a zda vůbec byla smlouva ukončena. Žalobce dále požadoval smluvní poplatek podle smlouvy na dodávku plynu v celkové výši 475 Kč za 5 zaslaných upomínek (každá po 95 Kč) z důvodu neplacení zálohových plateb, neupřesnil však ani v tomto případě, o které konkrétní zálohové platby a upomínky ze kterého dne se jedná. Pokud potom jde o pohledávky z titulu faktur [číslo] (2 752 Kč za dodávku elektřiny) a [číslo] (10 690 Kč za dodávku plynu), tak žalobce uvedl, že tyto pohledávky byly na žalobce postoupeny dodavatelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 3. 2020. 2. Soud provedl důkaz smlouvami o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, fakturami [číslo] včetně detailního rozpisu k nim, VOP včetně ceníků žalobce, kterýmižto normami si účastníci vymezili rámec zavazujícího autonomního práva, oznámením o postoupení pohledávek (2x). Ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu má soud za prokázáno, že žalovaný jako zákazník a dodavatel – [právnická osoba], sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO], jako obchodník, podepsali listiny takto nadepsané, na základě kterých se obchodník zavázal zákazníkovi poskytnout dodávku elektřiny a plynu do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo], a zákazník se zavázal odebrat sjednané množství elektřiny a uhradit za ně obchodníkovi dohodnutou cenu. Z faktury [číslo] má soud za prokázáno, že žalovanému bylo za období od 13. 10. 2016 do 11. 10. 2017 dodáno celkem 0,711 MWh elektřiny za kupní cenu v celkové výši 4 132 Kč, od které byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 1 280 Kč; faktura, vedená k zákaznickému účtu [číslo] byla splatná dne 26. 10. 2017. Z faktury [číslo] má soud za prokázáno, že žalovanému bylo za období od 5. 10. 2016 do 27. 9. 2017 dodáno celkem 8, [číslo] MWh plynu za kupní cenu v celkové výši 14 090 Kč, od které byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 3 400 Kč; faktura, vedená k zákaznickému účtu [číslo] byla splatná dne 20. 10. 2017. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2020 má soud za prokázáno, že dodavatel oznámil žalovanému, že pohledávka vedená na účtu [číslo] v celkové výši 4 792 Kč byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ke dni 27. 2. 2020 na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2020 má soud za prokázáno, že dodavatel oznámil žalovanému, že pohledávka vedená na účtu [číslo] v celkové výši 13 363 Kč byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ke dni 27. 2. 2020 na žalobce. Z ostatních provedených důkazů soud nečinil žádná zjištění pro jejich nadbytečnost. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. <i>3. Smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) zavazuje výrobce elektrické energie (zemního plynu) nebo obchodník s elektrickou energií (zemním plynem) dodávat zákazníkovi elektrickou energii (zemní plyn) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy, distribuce nebo uskladnění elektrické energie (zemního plynu) a zákazník se zavazuje zaplatit za tyto služby cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.</i> <i>Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 NOZ může věřitel celou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě.</i> 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval citované ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dodal a žalovaný v dohodnutém odběrním místě odebral shora uvedená množství elektřiny (v období 13. 10. 2016 do 11. 10. 2017) a plynu (v období od 5. 10. 2016 do 27. 9. 2017), byl tak povinen zaplatit odpovídající kupní cenu, což neučinil. Pokud se jedná o výši kupní ceny, tak z předmětné smlouvy vyplývá, že žalobce tuto výši může upravovat v návaznosti na příslušná cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Sám žalovaný k žalobě na svou obranu neuvedl žádné skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobce, a vzhledem k tomu, že nelze prokazovat negativní skutečnosti, přešlo důkazní břemeno na žalovaného, který byl povinen prokázat, že požadované částky zaplatil. Ve vztahu k ostatním pohledávkám (z titulu faktur [číslo] [číslo] z titulu smluvních poplatků za upomínky a odpojení) soud z provedených důkazů nečinil žádná skutková tvrzení, neboť žalobce ve vztahu k nim nesplnil svou zákonnou povinnost tvrzení a neuvedl u nich, že by na něho přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávek, tak jako to učinil v případě shora citovaných dvou pohledávek. Ve vztahu k těmto dalším pěti pohledávkám tedy neosvědčil ani neprokázal svou legitimaci ve sporu, ve vztahu k pohledávkám z titulu smluvních poplatků navíc nevylíčil dostatečně rozhodující skutečnosti, kterými by jednotlivé smluvní poplatky specifikoval, k ústnímu jednání se nedostavil a zbavil se tak možnosti být k odstranění tohoto nedostatku vyzván. Spolu s přiznanými pohledávkami byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z vl. nař. č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni začátku prodlení, k němuž došlo dnem následujícím po splatnosti té které faktury. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. 5. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla úspěšná ze 74 %, žalovaná strana byla úspěšná z 26 %, poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí tedy 48 % ve prospěch strany žalující, které tak přísluší nárok na náhradu nákladů řízení neúspěšnou žalovanou stranou, a to právě v rozsahu 48 % z částky 2 271 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 750 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka v polovině sazby - neobsahuje skutkový rozbor věci), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 2 adv. tar. 300 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 221 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 1 050 Kč. K aplikaci ust. § 14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10 C, podávány opakovaně, když se liší se pouze v osobě na straně žalované.