117 C 2/2021-52 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobce se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 28 613 Kč. Uvedl, že [datum] s ním uzavřel rámcovou kupní smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl nákup průmyslového zboží na prodejně [anonymizována dvě slova] [obec]. Na jejím základě žalovaný odebral od žalobce [datum] izolační polystyren, 100x50x5 cm, v ceně 29 Kč za kus, celkem 64 kusů v celkové hodnotě 1 856 Kč, cement, 25 kg, v ceně 72 Kč za kus, celkem 10 kusů v celkové hodnotě 720 Kč, tvárnice porfix, 50x25x30 cm, v ceně 119 Kč za kus, celkem 200 kusů v celkové hodnotě 23 800 Kč, db lep. quartz poro, 25 kg, v ceně 104 Kč za kus, celkem 20 kusů v celkové hodnotě 2 080 Kč, quick zdící mvc 910, 25 kg, v ceně 62 Kč za kus, celkem 5 kusů v celkové hodnotě 310 Kč, plachta krycí s oky, 4x5m, v ceně 289 Kč za kus, celkem 1 kus v celkové hodnotě 289 Kč, soms unimalt tr. 14, 25 kg, v ceně 75 Kč za kus, celkem 10 kusů v celkové hodnotě 750 Kč. Žalobce v souladu se smlouvou vystavil žalovanému za odebrané zboží fakturu [číslo] na žalovanou částku včetně DPH se splatností 15. 4. 2020. Z této faktury žalovaný nic neuhradil přes opakované upomínky. Proto žalobce požaduje i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury, a to jednak v zákonné výši 10 % ročně, jednak ve smluvené výši 0,1 % denně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz listinami, z nichž zjistil následující: Účastníci si písemně rámcově upravili práva a povinnosti při prodeji obchodního zboží distribuovaného žalobcem jakožto prodávajícím tak, že žalobce se zavázal odevzdat žalovanému jakožto kupujícímu zboží v množství a kvalitě dle jednotlivých objednávek a žalovaný se zavázal zaplatit za zboží cenu dle platného ceníku žalobce a ve sjednaném termínu je převzít. [město] plnění měla být provozovna žalobce v [obec] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo]. [příjmení] zboží měl žalovaný potvrdit razítkem, podpisem a datem převzetí; dále měl být na dodacím listě potvrzen druh a množství převzatého zboží. Podle jednoho vyhotovení dodacího listu měl být následně žalovanému vystaven daňový doklad, který se měl hradit výhradně bezhotovostně, a to do 14 dnů od převzetí zboží a potvrzení dodacího listu. Pro případ prodlení s platbou daňových dokladů se žalovaný zavázal zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z fakturované částky. Smlouva byla uzavřena od [datum] na dobu neurčitou. To vše vyplývá z kupní smlouvy z [datum] [číslo]. 4. Dne [datum] vystavila prodejní jednotka žalobce [příjmení] [anonymizováno] [obec] dvě listiny, jednak listinu označenou jako„ [anonymizována tři slova] – daňový doklad [číslo]“, jednak účtenku. Obě obsahují označení zákazníka – odběratele v osobě žalovaného, dále zboží v množství a cenách tak, jak je uvedeno v žalobních tvrzeních, částku k úhradě 28 612,80 Kč včetně DPH (po poskytnutí slevy 1 192 Kč) a poznámku„ placeno faktura 28 612,80 Kč“ (uvedený daňový doklad a účtenka). 5. Z faktury [číslo] bylo dále zjištěno, že žalobce ji vystavil [datum] na odběratele – žalovaného a za shora uvedené zboží ve shora uvedeném množství i cenách, na celkovou částku 28 613 Kč včetně DPH, se splatností 15. 4. 2020. 6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnána jako vedoucí stavebnin na provozovně žalobce v [obec]. Žalovaný tam ještě před uzavřením provozovny kvůli Covid nakoupil zboží za cenu do 30 000 Kč, jednalo se zejména o cement a cihly. Nejprve se přišel zeptat, zda může nakupovat na fakturu. Svědkyně postupovala jako vždy v takových případech - poslala jej nejdříve na„ podnik“, aby se zaregistroval, a až jí z„ podniku“ potvrdili e-mailem, že může žalovaný nakupovat na fakturu, byla oprávněna mu vydávat zboží. To se stalo, žalovaný pak přišel nakupovat, přičemž v případě prvního nákupu na fakturu má svědkyně stanovený maximální limit ceny zboží 30 000 Kč. Teprve až by žalovaný první nákup zaplatil, byla oprávněna mu prodávat na fakturu dál. Zboží mu vydala, ale později žalovaného už nikdy neviděla, nepřišel si ani pro vystavený daňový doklad, přestože jí říkal, že později odebere 6-7 palet cihel. [příjmení] v prodejně je taková, že v okamžiku odběru zboží zákazníkem mu není žádný doklad vydáván a ani on žalobci nic nepotvrzuje. Svědkyně si zapíše do sešitu, co konkrétně zákazník odebral, a až koncem měsíce podle toho vystaví daňový doklad, pro který si zákazník osobně přijde. Takto postupovala i u žalovaného; ten se však pro daňový doklad nedostavil. Jednalo se o daňový doklad označený jako prodej za hotové [číslo]. Ve skutečnosti nejde o prodej za hotové, ale fakturu, která se později platí bezhotovostně, což je dole na dokladu poznačeno. Daňový doklad vložila do počítače, odeslala na„ firmu“ a ta potom vystaví podle dokladu fakturu; ta už se svědkyni do ruky nedostane, po odeslání daňového dokladu se o věc více nestará. Později jí volala paní z fakturačního, že nějaký [jméno] fakturu nezaplatil. 7. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce se zavázal dodávat žalovanému od [datum] na základě jeho jednotlivých objednávek v prodejně v [obec] obchodní zboží, oproti tomu se žalovaný zavázal za odebrané zboží zaplatit bezhotovostně kupní cenu do 14 dnů od jeho převzetí na základě vystavené faktury. Žalovaný takto následně odebral v prodejně zboží uvedené v odstavci 1 odůvodnění, na místě nezaplatil. Žalobce poté vystavil daňový doklad a fakturu na žalovanou částku se splatností 15. 4. 2020. Pro případ prodlení s jejím zaplacením se žalovaný zavázal zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 8. Podle § 2079 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši jinou. 9. Žaloba je důvodná. 10. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu. Tím, že žalobce dodal žalovanému předmět koupě a ten jej převzal, splnil žalobce svůj závazek vyplývající ze smlouvy. Bylo tedy povinnosti žalovaného nejen předmět koupě převzít, ale rovněž zaplatit žalobci dohodnutou kupní cenu ve lhůtě splatnosti faktury. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že se tak stalo. Proto soud žalobě vyhověl. Nezaplacením kupní ceny vznikla žalovanému druhotná povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury, který je prvním dnem prodlení. Účastníci se písemně v rámcové smlouvě dohodli na jeho výši 0,1 % denně z dlužné částky, a proto i v této části je žalobní požadavek opodstatněný. 11. Oproti tomu však již nelze požadovat další úrok z prodlení v zákonné výši. Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že buď si strany výši úroku z prodlení ujednají a potom se platí takto ujednaná výše, anebo se na ní nedohodnou a pak se považuje za ujednanou výše stanovená podpůrně nařízením vlády. Je tedy možné požadovat a přiznat buď pouze jedno, anebo pouze druhé, nikoliv však oboje. Argumentace žalobce k této otázce není přiléhavá, protože citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, které hovoří o smluvním úroku jako o odměně za půjčení peněz, se vztahuje právě na půjčování peněz (smlouvy o úvěru či zápůjčce). V takových případech je možné požadovat vedle sebe jak smluvní úrok (což však není smluvní úrok z prodlení) jakožto odměnu za půjčení peněz, tak úrok z prodlení (ať už zákonný nebo smluvní) jakožto„ sankci“ za jejich včasné nevrácení. Předmětem tohoto řízení však není nárok z takových smluv, ale nárok na zaplacení ceny koupeného zboží, tedy nárok z kupní smlouvy, což je zcela odlišný institut; zde se neposkytují za úplatu v podobě úroku peníze, ale poskytuje se za úplatu v podobě kupní ceny zboží. V případě nezaplacení kupní ceny je tak možné úspěšně se u soudu domáhat její úhrady a dále úhrady úroku z prodlení za její včasné nezaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobci, který byl ve věci převážně – s výjimkou požadavku na zákonný úrok z prodlení – úspěšný. [příjmení] 15 094 Kč sestává ze soudního poplatku za žalobu ve výši 1 431 Kč a z nákladů právního zastoupení, tzn. z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby, žaloba, účast u jednání) po 2 260 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, z náhrady cestovních výdajů 652 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky za cestu k jednání z [obec] do [obec] a zpět (108 km) [značka automobilu] se spotřebou benzínu 5,2 l [číslo] km při ceně 31,50 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., z náhrady za ztrátu času za tuto cestu 400 Kč – 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14