38 C 291/2020-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 13. 8. 2020, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 17. 6. 2020 do zaplacení, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím internetu [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] ([IČO]) jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací na straně jedné a žalovaným jako uživatelem na straně druhé dne [datum]. Na základě této smlouvy [číslo] zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. Podle Zvláštních podmínek pro kombinovanou službu [společnost] [anonymizováno] měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technická zařízení, kterým se v případě žalovaného rozumí [zařízení] [anonymizováno 8 slov], které žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě [číslo]. V rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni zařízení po ukončení smlouvy [číslo] nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni podle smlouvy [číslo] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení uvedeného zařízení. Žalovaný byl vyzván dne [datum] ze strany právního zástupce žalobkyně k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení, přesto ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnil, a to ani částečně. Žalovaný se neuhrazením vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč dopustil porušení svých právních povinností plynoucích ze smluvního vztahu a ocitl se v prodlení. Žalobkyně tak má za to, že jí podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění přísluší kromě nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené příslušným nařízením vlády, proto uplatňuje současně s nárokem na zaplacení jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč a to s ohledem na dodatečnou sedmidenní lhůtu ke splnění povinností poskytnutou právním zástupcem žalobkyně žalovanému ve výzvě ze dne 27. 5. 2020, za dobu od 17. 6. 2020 do zaplacení. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. K nařízenému jednání se žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili, neúčast byla omluvena podáním právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 11. 2020, žalobkyně souhlasila s projednáním věci v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač předvolání k jednání spolu se žalobou, usnesením s výzvou, aby se k žalobě vyjádřil, mu bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni 20. 11. 2020, tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tak věc projednal bez přítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z listin, které předložila žalobkyně, a to: - smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kombinovaná televize, uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako poskytovatelem na straně jedné a žalovaným jako účastníkem na straně druhé dne [datum], - Zvláštní podmínek pro službu [společnost] [anonymizována tři slova], které nabyly účinnosti dne [datum], - výzvy [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty, - předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 27. 5. 2020, včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty k této písemnosti. 5. Soud za prokázáno následující: Mezi [právnická osoba] ([IČO]) jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací na straně jedné a žalovaným jako uživatelem na straně druhé byla uzavřena dne [datum] smlouva o poskytování služby [číslo] kombinovaná televize, na níž je vedle podpisu poskytovatele připojen podpis žalovaného, součástí ujednání je ve spodní části smlouvy mimo jiné text:„ Uživatel bere na vědomí a podpisem smlouvy souhlasí s těmito smluvními pokutami: smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození nebo zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení“; více v tomto směru samotná smlouva ohledně smluvní pokuty za nevrácení zařízení neuvádí. Předmětem plnění podle smlouvy je závazek poskytovatele k poskytování služeb elektronických komunikací ([anonymizována dvě slova] [číslo]) uživateli a oproti tomu závazek žalovaného jako uživatele hradit mimo jiné cenu za nájem koncového zařízení, poplatek za instalaci a aktivaci služby ve výši podle aktuálního tarifu a veškeré další poplatky a odměny za služby v souladu se smluvními dokumenty. Ve smlouvě je uveden typ zařízení a číslo, v listině však soud nenalezl žádné prohlášení žalovaného o tom, že by zařízení ([anonymizována dvě slova] [spisová značka]) od poskytovatele převzal (je zde toliko poznámka„ pronájem“ a„ samoinstalace“). Podle [číslo listu] Zvláštních podmínek pro službu [společnost] [anonymizována tři slova]„ V případě ukončení smlouvy je účastník povinen koncové zařízení vrátit [společnost] (tj. poskytovateli) ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy“. V čl. [číslo]. Závěrečná ujednání smlouvy je uvedeno:„ Součástí ujednání jsou i další Smluvní dokumenty, zejména Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky pro službu [společnost] [anonymizováno] a Ceník“. Smlouva samotná tedy jasný závazek zakládající vznik nároku na smluvní pokutu neobsahuje; jasné ujednání o podmínkách, za nichž je žalovaný jako uživatel povinen zaplatit smluvní pokutu obsahuje dokument, který je nazván Zvláštní podmínky pro službu [společnost] [anonymizována tři slova], tedy listina, kterou však žalovaný jako uživatel nepodepsal. Byť nikoliv ve smlouvě, ale v uvedeném [číslo listu] Zvláštních podmínek pro službu [společnost] [anonymizována tři slova], jsou ujednány podmínky vzniku nároku na smluvní pokutu, i tyto podmínky stanoví vznik práva na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč na okamžik ukončení smlouvy (povinnost vrátit koncové zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy). Žádná z listin, předložených žalobkyní přitom neprokazuje samotnou skutečnost, že smlouva byla ukončena, jak tvrdí žaloba, v tomto směru zůstalo toliko u žalobního tvrzení ničím neprokázaného, když za důkaz o ukončení smlouvy nelze považovat toliko dopis [právnická osoba] ze dne [datum] (adresovaný žalovanému s výzvou k vrácení technického zařízení, v němž je uvedeno, že smlouva byla ukončena dne [datum]), ani doporučeně zaslanou předžalobní výzvu ze dne 27. 5. 2020 (i v těchto listinách je jen tvrzení o ukončení smlouvy, přitom skutečnost, že skutečně došlo k ukončení smlouvy žalobkyně předloženými listinami vůbec neprokázala). 6. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že je právní nástupkyní původního poskytovatele služeb elektronických komunikací, která uzavřela uvedený smluvní vztah s žalovaným jako uživatelem, neprokázala však v řízení, že došlo k ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – [společnost] [anonymizováno] s žalovaným a tedy vzniku nároku na smluvní pokutu, když vznik nároku je vázán na prodlení s vrácením zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Nadto v daném případě se jedná o smlouvu spotřebitelskou a samotná smlouva jasný závazek ke vzniku nároku na smluvní pokutu neobsahuje, obsahuje toliko text:„ Uživatel bere na vědomí a podpisem smlouvy souhlasí s těmito smluvními pokutami: smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození nebo zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení“. Samotné podmínky vzniku nároku na smluvní pokutu smlouva neobsahuje, ty jsou obsaženy v [číslo listu] Zvláštních podmínek pro službu [společnost] [anonymizována tři slova], tedy v listině, žalovaném nepodepsané. Pokud se však jedná o ukládání smluvních pokut v souvislosti s uzavíráním spotřebitelských smluv (i v tomto případě se jedná o smlouvu spotřebitelskou), pak jejich uložení je přípustné pouze za předpokladu, že je pokuta sjednána v samotné spotřebitelské smlouvě. Spotřebitelskou smlouvou je přitom listina, na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jak potvrdil Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Z uvedených důvodů soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o smluvní pokutě). 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšný žalovaný by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.