10 C 227/2021-38 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 14. 5. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 509 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako provozovatel vozidla rz [registrační značka] [], VIN vozidla [kód] neměla v období od 18. 7. 2020 do 2. 9. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku činí pro vozidlo o objemu válců od 1350 cm³ do 1850 cm³ 47 Kč, za žalované období tedy základ příspěvku činí částku 2 209 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na zaplacení příspěvku ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu do 30 dnů od doručení výzvy, ta byla doručena 15. 10. 2020, splatnost na základě této výzvy tedy nastala 28. 12. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud neprováděl dokazování, neboť žalobce nepředložil důkaz k prokázání svých tvrzení, že vlastníkem či provozovatelem vozidla v předmětném období byla žalovaná a že předmětné vozidlo mělo takové technické parametry, jak žalobce uvádí v žalobě. Žalobce tedy jednak neprokázal, že žalovaná je nadána pasivní legitimací ve sporu, jednak neprokázal, jaké mělo vozidlo technické parametry, které jsou nezbytné pro stanovení sazby požadovaného denního příspěvku. Jako důkaz k prokázání svých tvrzení žalobce nabídl pouze výpisy z jeho databáze, případně jím vyhotovené výzvy a upomínky adresované žalované. K důkazu označený výpis z registru silničních vozidel nebyl předložen. S ohledem na povahu předložených listin a jejich původ nebylo možné tyto provést jako listinné důkazy, neboť pouze jejich provedením by rozhodné skutečnosti tvrzené žalobcem prokázány nemohly být. Zejména odvážná a pochybnosti vzbuzující je potom žalobcova snaha o prokázání uvedeného výpisem ze své databáze a rovněž z údajného výpisu z registru silničních vozidel (viz níže), v nichž jsou, podle žalobce, zaznačeny údaje z centrálního registru vozidel, dokonce konkretizovaného číslem jednacím. Pakliže žalobce takovýto výpis z registru vozidel měl k dispozici, měl ho nejen označit, ale také předložit. Toto neučinil, přestože důkaz v doplnění žaloby označil jako důkaz předkládaný. Namísto toho nepřípadně navrhl, aby si soud vyžádal důkaz v podobě výpisu z centrálního registru vozidel sám. Soud tento důkazní návrh nerealizoval, když s ohledem na termín ústního jednání byl tento učiněn pozdě společně s omluvou k ústnímu jednání bez žádosti o odročení jednání, jednak, a to zejména, je na žalobci, aby důkazy ve sporném civilním řízení vyhledával a předkládal sám. Pouze v případě, že není v reálných možnostech žalobce důkaz – důkazní listinu obstarat, což žalobce ani netvrdil, může tuto označit a navrhnout, aby soud uložil protistraně anebo jiným subjektům ji vydat, poskytnout nebo předložit. Toto však není případ důkazní listiny v podobě výpisu z centrálního registru vozidel, neboť zákon č. 56/2001 Sb. dává žalobci, u něhož je evidentně prokázán právní zájem, i každému jinému, kdo tento právní zájem prokáže, přímé zmocnění požadovat opis nebo výpis z tohoto registru. 4. Podle § 4 odst. 1 naposledy citovaného zákona je registr silničních vozidel informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona, jehož správcem je ministerstvo. Podle § 5 odst. 7 poskytne obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost údaje z registru silničních vozidel mimo jiné též právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů. Z právě uvedené zákonné citace plyne, že žalobce je oprávněn k požadování uvedeného výpisu. Návrh žalobce k vyžádání důkazu soudem je tedy neopodstatněný a jeho vyhověním by byla porušena zásada rovnosti stran sporu. Pokud žalobce soudu předložil blíže neoznačenou a tedy (co do autorství) nespecifikovatelnou listinu, na které jsou zachyceny„ zjištěné údaje o vozidle“ a„ o povinných osobách“, nejedná se o výpis z registru silničních vozidel, neboť na tento je na uvedené listině odkazováno s uvedením číselné značky, jednak registr silničních vozidel sice zaznamenává údaje o vlastníkovi a provozovateli vozidla, nenazývá je ovšem souhrnně„ osobami povinnými“, což z listiny vyplývá, tudíž se s největší pravděpodobností jedná opět pouze o nějaký listinný výstup z databáze žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce nesplnil svou základní povinnost prokázat svá žalobní tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), neunesl tedy břemeno důkazní, z kteréhožto důvodu byla žaloba shledána nedůvodnou. 5. Rozhodnutí o nákladech řízení je opřeno o ust. § 142 odst. 1, když ve věci plně úspěšné žalované žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.