10 C 258/2021-29 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím, když tvrdil, že tato částka představuje dluh na nezaplacených televizních poplatcích. Dále uvedl, že žalovaný se stal poplatníkem televizních poplatků tím, že se stal držitelem televizního přijímače a následně nedostál své poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky v součtu odpovídajícímu výši žalované částky, a to v období července 2018 do srpna 2020, kdy poplatek činil částku 135 Kč. K zaplacení této částky byl žalovaný písemně vyzván se stanovením přiměřené lhůty ke splnění této povinnosti, svoji povinnost však ani dodatečně nesplnil. 2. Soud na základě provedených důkazů učinil skutková zjištění jako shora, která zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ovšem s výjimkou tvrzení žalobce o výzvě žalovanému k úhradě. Z žádné z obou výzev předložených žalobcem, tedy ani z výzvy ze dne 27. 11. 2020 ani ze dne 29. 1. 2021, nevyplývá, že by žalobce žalovanému tuto výzvu zaslal na adresu uvedenou v přihlášce, tedy [adresa žalovaného]. Výzva ze dne 27. 11. 2020 byla doručována na adresu [obec a číslo], což je adresa obecního úřadu, a výzva ze dne 29. 1. 2021 byla zasílána na adresu [obec a číslo]. Žalobce nikterak nevysvětlil, na základě čeho doručoval žalovanému na adresu jinou, proto nelze než uzavřít, že nebyla splněna zákonná podmínka k tomu, aby žalobce mohl svůj nárok uplatnit žalobou u soudu. 3. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 4. Na výše uvedený skutkový stav soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není se shora uvedených důvodů je důvodná a proto byla v plném rozsahu zamítnuta. 5. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.