117 C 8/2022-29 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 85 436 Kč. Uvedla, že se s žalovaným dohodla, že uspořádá ve [anonymizováno] domě v [anonymizováno], jehož provoz žalobkyně obstarává, kurzy tance pro žáky středních škol včetně tzv. kolon a půlkolon a za tímto účelem si od žalobkyně pronajme na dobu přesahující čtyři hodiny za den velký sál za základní nájemné 16 500 Kč bez DPH na den a malý sál za základní nájemné 8 100 Kč bez DPH na den. Vzhledem k tomu, že žalovaný přijal od žalobkyně i nabídku občerstvení pro akce, bylo nájemné dohodnuto se slevou 20 % ze základního nájemného. Poprvé se takto konaly půlkolony ve dnech [anonymizováno] a [datum] a později za stejných smluvených podmínek kolony ve dnech [anonymizováno] a [datum]. Ve druhém případě si žalovaný objednal u žalobkyně rovněž výzdobu sálů. Celkově tak měl žalovaný zaplatit žalobkyni na nájemném za dny [anonymizováno] a [datum] částku 39 360 Kč bez DPH, tedy 47 625,60 Kč včetně DPH, za výzdobu a ubrusy 3 833 Kč bez DPH, tedy 4 637,93 Kč včetně DPH, a za občerstvení 48 846 Kč bez DPH, tedy 56 172,90 Kč včetně DPH. Celková částka 108 436 Kč včetně DPH byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] se splatností 2. 12. 2018. Pro pozdější výhrady žalovaného k občerstvení se účastníci [datum] dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému slevu z ceny občerstvení 20 000 Kč bez DPH, tedy 23 000 Kč včetně DPH; žalovaný měl tedy žalobkyni zaplatit celkem 85 436 Kč včetně DPH, což neučinil, přestože téhož dne uvedený dluh písemně uznal a zavázal se jej zaplatit ve čtyřech měsíčních splátkách po 21 359 Kč, počínaje [datum] a konče [datum], pod ztrátou výhody splátek. Proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti první dohodnuté splátky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z listiny datované [datum] soud zjistil, že žalovaný svým podpisem uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 72 039 Kč bez DPH, tedy 85 436 Kč včetně DPH, ve věci vyúčtování služeb poskytnutých mu žalobkyní v souvislosti s organizováním kolon ve dnech [anonymizováno] a [datum] s tím, že uvedená částka vznikla jako rozdíl mezi částkou 92 039 Kč bez DPH vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností 2. 12. 2018 a částkou 20 000 Kč bez DPH, která bude žalobkyní žalovanému dobropisována. Současně se žalovaný zavázal dlužnou částku uhradit žalobkyni nejpozději do [datum] ve 4 měsíčních splátkách po 21 359 Kč, splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje [datum]. Pro případ prodlení s úhradou byť jen jediné měsíční splátky se strany dohodly na ztrátě výhody splátek s tím, že neuhrazená část dluhu se stává splatnou celá. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní žalovanému bylo dále zjištěno, že se týkala pronájmu prostor [anonymizováno] domu, poskytnutí občerstvení a souvisejících služeb za účelem konání kolon ve dnech [anonymizováno] a [datum], byla na částku 92 039 Kč bez DPH, tedy 108 436 Kč včetně DPH. 5. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání a v době uznání trvá. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Žaloba je důvodná. Platným uznáním dluhu, ve kterém je uvedena výše dlužné částky i důvod jejího vzniku, přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka. Pokud tedy žalovaný nenamítal nic ohledně existence a výše dluhu, vychází soud z toho, že dluh v době uznání trval, a žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku, představující cenu nájmu a souvisejících služeb v souvislosti s konáním kolon ve [anonymizováno] domě v [anonymizováno] ve dnech [anonymizováno] a [datum]. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že částku zaplatil, a proto mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti první dohodnuté splátky. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 21 841 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 4 272 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 4 540 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 3 049 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.