137 C 12/2021-59 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne 4. 5. 2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 66 266 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce si u žalovaného na základě objednávky přepravy [číslo] ze dne [datum] objednal mezinárodní přepravu zboží na [datum] sestávajícího ze stojanu na sklo 2x1 m, palety 2x1 m, a hliníkové stěny (předmětné zboží), které mělo být doručeno odběrateli [společnost] [anonymizováno] do místa vyložení [adresa] [příjmení] v [země]. Objednávka byla žalovaný potvrzena se změnou času nakládky na [datum] a čas vykládky [datum]. Žalovaný zboží dne [datum] naložil ve [obec] naložil. Dne [datum] informoval řidič žalovaného zástupce žalobce o poškození převáženého zboží a zaslal k tomu fotografickou dokumentaci, žalobce o tom informoval dispečera žalovaného, který sdělil, že věc se bude řešit jako pojistná událost. Vzhledem k tomu, že žalobce zboží odběrateli nedodal s ohledem na jeho poškození vzniklé v průběhu přepravy, musel nechat odběratel vyrobit zboží nové, jehož přepravu zajistil žalobce dne [datum] a dne [datum] u [právnická osoba], za což žalobce uhradil částku 5 000 Kč bez DPH. Dne [datum] žalovaný zaslal žalobci dopis, že pojišťovna [název] ukončila likvidaci pojistné události s výplatou částky 26 065 Kč, která nebyla nicméně žalobci uhrazena. Žalobce pak uhradil odběrateli částku 92 331,46 bez DPH, kterou [právnická osoba] d.o.o. vyúčtovala žalobci za poškozené zboží, po odečtení částky pojistného plnění ve výši 26 065 Kč tak žalobce požaduje po žalovaném uhrazení částky 66 266 Kč. 2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], proti kterému si podal žalovaný včas odpor odůvodněný tím, že potvrdil, že žalobce u žalovaného objednal přepravu předmětného zboží z [obec] do [adresa] [příjmení] v [země], přičemž předmětné zboží bylo při přepravě poškozeno, což žalovaný neprodleně ohlásil žalobci a pojišťovně a začal jednat o likvidaci pojistné události. Žalobce obdržel od odběratele fakturu [číslo] kterou přeposlal žalovanému a současně vystavil fakturu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení částky 111 721,07 Kč, kterou žalovaný odeslal likvidátorovi pojišťovny. Pojišťovna následně výši škody ocenila částkou ve výši 31 065 Kč spočívající ve škodě na nákladu ve výši 18 564,60 Kč (687,96 EUR) a dopravného zboží žalovaným ve výši 12 500 Kč, pojišťovnou pak měla být uhrazena částka 26 065 Kč po odpočtu spoluúčasti žalovaného ve výši 5 000 Kč. Pojišťovna neuznala nárok žalobce na odpočet DPH ve výši 686,99 EUR, náklad na dopravu náhradního skla ve výši 900 EUR, náklad na dopravu kování ve výši 300 EUR, a náklad na dopravu montéra ve výši 860 EUR. Žalovaný tak uznal, že způsobil žalobci škodu ve výši 31 065 Kč, odpovědnost nad tuto částku žalovaný odmítl, neboť není zřejmé, z čeho dovozuje žalobce nárok na položky, které pojišťovna neuznala a to s ohledem na Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě ze dne [datum] (CMR), podle které žalovaný odpovídá pouze za poškození zásilky samotné. Žalovaný tak neodpovídá za dopravu náhradního skla, dopravu náhradního kování a dopravu montéra, který nemá se způsobenou škodou ničeho společného. Rovněž nemá žalobce nárok na úhradu daně z přidané hodnoty, kterou započítává 2x, a to ve faktuře [právnická osoba] [anonymizováno] a pak ve faktuře žalobcem vystavené. Rovněž v objednávce přepravy [číslo] není uvedeno, že by žalovaný měl nést náklady, které likvidátor odmítnul. Žalovaný pak provedenou přepravu pro žalovaného vyúčtoval fakturou [číslo] na částku 15 125 Kč, která dosud nebyla uhrazena, žalovaný tedy tuto částku započetl na nárok žalobce na náhradu škody a navrhnul, aby byl tak zavázán k zaplacení částky 15 940 Kč žalobci. 3. Soud provedl důkaz objednávkou [číslo] e-mail ze dne [datum], potvrzením o oznámení události [číslo] účtem [právnická osoba] d.o.o. ze dne [datum], fakturou žalobce ze dne [datum], fakturou žalovaného ze dne [datum], oznámením o likvidaci pojistné události ze dne [datum], listem CMR [číslo] prohlášením, a z těchto důkazů a tvrzení účastníků v části, ve které jsou nesporná, zjistil tento skutkový stav: 4. Žalobce objednávkou přepravy [číslo] objednal u žalovaného přepravu předmětného zboží na trase [obec] do [adresa] [příjmení] v [země] s datem nakládky [datum] za cenu 11 000 Kč, objednávku žalovaný potvrdil e-mailem ze dne [datum]. Žalovaný přepravu zásilky obsahující předmětné zboží o hmotnosti 400 kg provedl a doručil zboží dne [datum], během přepravy došlo k úplnému poškození části předmětného zboží, a to skla a kování, kdy v důsledku jízdního manévru se toto zboží rozbilo. Odběratel zboží [společnost] [anonymizováno] za takto vzniklou škodu vyúčtoval žalobci jako prvnímu přepravci částku celkem 3 434,95 EUR zahrnující škodu na zboří (sklo a kování) ve výši 687,96 EUR, dopravné za sklo a kování ve výši 1 200 EUR, dopravné montéra 860 EUR, a DPH ve výši 686,99 EUR. Žalobce pak tuto částku dále vyúčtoval žalovanému jako druhému přepravci fakturou ze dne [datum] ve výši 111 721,07 Kč, když částku 3 434,95 EUR (v přepočtu kurzem 26,88 Kč 92 331,46 Kč) navýšil o DPH 19 389,61 Kč. Žalovaný vzniklou škodu oznámil jako pojištěný své pojišťovně [právnická osoba], která výši pojistného plnění stanovila částkou celkem 31 065 Kč za škodu na přepravovaném zboží (sklo a kování – 687,96 EUR), a za dopravné žalovaného ve výši 12 500 Kč bez DPH. Žalovaný dopravné žalobci vyúčtoval fakturou ze dne [datum] na částku celkem 12 500 Kč (s DPH celkem 15 125 Kč, v této výši nebylo dopravné žalobcem zpochybněno, nicméně nebylo dosud žalovanému uhrazeno. 5. Podle Čl. 10 Ústavy České republiky vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. 6. Podle vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), čl. 1, se tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. Podle čl. 17 Úmluvy CMR 1. dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které vznikne od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za překročení dodací lhůty. Podle čl. 23 odst. 1., 2., 3. a 4. Úmluvy CMR má-li dopravce podle ustanovení této Úmluvy povinnost nahradit škodu za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, vypočítá se náhrada z hodnoty zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě. Hodnota zásilky se určuje podle burzovní ceny, a není-li burzovní cena, podle běžné tržní ceny, a není-li ani burzovní ani běžná tržní cena, podle obecné hodnoty zboží stejné povahy a jakosti. Náhrada škody však nesmí přesahovat 8,33 zúčtovacích jednotek za kilogram chybějící hrubé hmotnosti. Kromě toho se hradí dovozné, clo a jiné výlohy vzniklé v souvislosti s přepravou zásilky, a to při úplné ztrátě v plné výši a při částečné ztrátě poměrným dílem; jiné škody se nehradí. 7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud dle výše citovaných ustanovení Úmluvy CMR, která má v této věci přednost před úpravou danou občanským zákoníkem a dospěl k závěru že, že žaloba je důvodná jen částečně, a to v rozsahu plnění, jak bylo vyčísleno pojišťovnou žalovaného na částku 31 065 Kč zahrnující skutečnou škodu na přepravovaném zboží, tzn. skle a kování odpovídající jeho ceně, jak byla vyúčtována společností DEFENDOOR d.o.o. v částce 18 564,60 Kč, a dopravném žalovaného, které je žalobce povinen uhradit, v částce 12 500 Kč, jak odpovídá úpravě dané čl. 21 Úmluvy CMR. V případě, že ke škodě na zásilce nedošlo úmyslně, jako v tomto případě, nehradí se žádné jiné vedlejší nepřímě škody (viz. čl. 21 Úmluvy), tzn. v tomto případě pak náklady na dopravu náhradního skla a kování, dopravu montéra, a daň z přidané hodnoty, přestože by případně podle vnitrostátních předpisů na tyto náklady nárok žalobce mohl vzniknout. Úhrady takových vedlejší nákladů ani není možné mezi účastníky sjednat, neboť by toto bylo v rozporu s ust. čl. 41 Úmluvy. Soud tedy uložil žalovanému k zaplacení částku 15 940 Kč s příslušenstvím, úrokem z prodlení za dobu od [datum], a to po zohlednění započtení částky neuhrazeného dopravného žalobcem ve výši 15 125 Kč vč. DPH. Soud má za to, že žalovaný je v prodlení s úhradou této částky již od vyúčtování škody žalobcem, neboť přestože žalovaný celkovou výši rozporoval, bylo na místě, aby uhradil tu část, kterou sám požadoval jako důvodnou a ohradil se pouze při zbývající vyúčtované částce. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul. 8. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Žalobce byl