17 C 4/2022-47 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 084 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný [datum] použil ke své přepravě vlak společnosti [právnická osoba], spoj [číslo] ve kterém mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] na [anonymizováno] cestoval bez platné jízdenky. Žalovanému tak v souladu s tarifem uvedeného dopravce vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 72 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný [datum] použil ke své přepravě vlak společnosti [právnická osoba], spoj [číslo] ve kterém mezi stanicemi [obec] a [obec] cestoval bez platné jízdenky. Žalovanému tak v souladu s tarifem uvedeného dopravce vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 12 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Kromě dlužných částek žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po přepravě. Na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek z [datum] byly pohledávky nejprve převedeny dopravcem na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo]; ta je následně smlouvou ze dne [datum] v prvním případě a smlouvou ze dne [datum] v případě druhém postoupila na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně ve sporu a k tomu provedl důkaz jednotlivými smlouvami týkajícími se postoupení pohledávek, které žalobkyně v průběhu řízení předložila. Takto zjistil následující. 4. [právnická osoba], se zavázala postupovat v budoucnosti na základě smluv o postoupení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pohledávky vzniklé jí vůči třetím osobám z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, konkrétně pohledávky na zaplacení stanoveného jízdného nebo stanoveného příplatku nebo ceny místenky nebo přepravného dle platného tarifu a na zaplacení přirážky za porušení přepravního řádu. První jednotlivá budoucí postupní smlouva měla být uzavřena nejpozději do [datum] a měla se týkat pohledávek vzniklých za měsíc [anonymizováno] [rok]. Další pohledávky měly být postupována jednotlivými budoucími postupními smlouvami tak, aby jednotlivými smlouvami byly postupovány pohledávky nejvíce za dva kalendářní měsíce. Postupitel se dále zavázal zasílat postupníkovi návrhy jednotlivých budoucích postupních smluv spolu se seznamem postupovaných pohledávek nejpozději do [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. a [anonymizováno] každého roku, počínaje rokem [rok] – rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] [rok] z [datum] 5. Dále žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako smlouva o postoupení pohledávek se začerněnými podstatnými údaji – jejím číslem, datem uzavření a podpisy jednajících osob. Z listiny je zřejmé pouze to, že se měla týkat společnosti [právnická osoba], jako postupitele a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupníka, jejím předmětem mělo být postoupení pohledávek vzniklých postupiteli vůči třetím osobám uvedených v seznamu pohledávek tvořícím přílohu [číslo] s tím, že jsou postupovány právě na základě shora uvedené rámcové smlouvy. Vzhledem k začernění podstatných údajů však vůbec nelze dovodit, zda byla smlouva skutečně uzavřena, a pokud ano, tak kdy, pod jakým číslem a jaké konkrétní pohledávky jsou jí postupovány. Žalobkyně k ní sice po výzvě soudu připojila seznam pohledávek jako přílohu [číslo] smlouvy o postoupení [číslo] ve kterém je na druhé straně pod [číslo] konkretizována pohledávka, která je předmětem tohoto řízení jako nárok 1, nicméně z ničeho nevyplývá, že by se měl seznam vztahovat právě ke smlouvě se začerněnými údaji – i na něm chybí datum i podpisy. Navíc totožný seznam s totožným číslem smlouvy žalobkyně soudu předložila i jako přílohu smlouvy o postoupení pohledávek, kterou následně uzavřely [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyně dne [datum]. 6. Podle ní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila na žalobkyni pohledávky vzniklé společnosti [právnická osoba], jako věřiteli vůči třetím osobám z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, konkrétně pohledávky na zaplacení stanoveného jízdného nebo stanoveného příplatku nebo ceny místenky nebo přepravného dle platného tarifu a na zaplacení přirážky za porušení přepravního řádu uvedené v seznamu, který tvoří přílohu [číslo] smlouvy jako její nedílnou součást. – smlouva o postoupení souboru pohledávek z [datum] 7. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), přičemž podle § 1887 lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Podle § 1882 odst. 1 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Žaloba není ohledně nároku 1, tedy požadavku na zaplacení částky 1 072 Kč s příslušenstvím, důvodná, protože žalobkyně neprokázala, že by se stala věřitelkou žalované pohledávky na základě postoupení; neprokázala tedy svou aktivní legitimaci ve sporu. Žalobkyně neprokázala a ani netvrdila, že by [obec] [anonymizováno], a. s , a [anonymizována čtyři slova] coby postupitelé vyrozuměly žalovaného o postoupení pohledávky. Proto se soud zabýval tím, zda předložené smlouvy prokazující postupné postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, a dospěl k závěru, že nikoliv. Jak už bylo uvedeno výše, předložené listiny prokazují pouze dohodu [právnická osoba], a [anonymizována čtyři slova] o pravidelném budoucím postupování pohledávek ze smluv o přepravě, nikoliv však to, zda na základě této dohody skutečně došlo k následnému postoupení žalované pohledávky. Pokud se tedy [anonymizována čtyři slova] nositelkou žalované pohledávky nestala, nemohla ji ani postoupit na žalobkyni. Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se zbavila možnosti být soudem v tomto směru poučena o nutnosti doplnění neúplných tvrzení a navržení důkazů. Proto neunesla břemeno důkazní ohledně své aktivní legitimace. Vzhledem k tomuto závěru se soud již nezabýval samotným vznikem první požadované pohledávky. 9. Jiná je situace ohledně nároku 2, tedy požadavku na zaplacení částky 1 012 Kč s příslušenstvím. K tomu soud provedl kromě shora uvedené rámcové smlouvy důkaz potvrzením o nedodržení [anonymizováno] z [datum] a oznámením o závadách, tarifem [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] z [datum] včetně přílohy a smlouvou o postoupení souboru pohledávek z [datum] včetně přílohy a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalovaný, jehož totožnost byla ověřena z občanského průkazu, cestoval dne [datum] ve vlaku provozovaném [právnická osoba], na trati [obec] - [obec] (3 km) bez platné jízdenky, z toho důvodu mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 12 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, což potvrdil svým podpisem. [právnická osoba], postoupily pohledávku na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] (pod [číslo] přílohy smlouvy z [datum]), ta ji následně převedla na žalobkyni (pod [číslo] přílohy smlouvy z [datum]). 10. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. V tarifu [právnická osoba], je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, povinen zaplatit jízdné – za 3 km 12 Kč - a při