9 C 149/2022-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 4. 5. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 966 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně v souladu s ust. § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], VIN vozidla: [anonymizováno] (předmětné vozidlo), přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 16. 8. 2019 do 15. 9. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle ust. § 4 odst. 1, ust. § 1 odst. 2 citovaného zákona, je-li registrováno nebo provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [žalobkyně] příspěvek za každý den porušení povinnosti mít sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku žalovaného v této věci činí 2 666 Kč, náklady na jeho mimosoudní uplatnění činí 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil, a to ani po upomínce žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 11a) o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili. 4. Soud provedl důkaz výzvou k úhradě příspěvku nepojištěných včetně podacího archu, údajů o vozidle, upomínkami a za situace, kdy nejsou, co do základu zpochybněna skutková tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný byl v době od 16. 8. 2019 do 15. 9. 2019 (tj. 31 dní) evidován jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], VIN vozidla: [anonymizováno], druh: nákladní automobil s hmotností do 3,5 t. V době od 16. 8. 2019 do 15. 9. 2019 pak k tomuto vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 5. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ust. § § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [žalobkyně] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobkyně] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil s hmotností do 3,5 t ve výši 86 Kč. Podle ust. § 2a citované vyhlášky výše nákladů [název žalobkyně] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a jeho prováděcí vyhlášky a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ze skutkových zjištění plyne, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo sjednáno ze zákona povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v důsledku toho vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni za dobu, kdy vozidlo nebylo pojištěno, příspěvek, jehož výše v této věci činí 2 666 Kč. Současně mu vznikla i povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním vymáháním, a to ve výši stanovené vyhláškou č. 205/1999 Sb. v částce 300 Kč, celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 2 966 Kč. Nárok žalobkyně na požadované příslušenství, tedy úrok z prodlení z žalované částky za dobu od 7. 4. 2021 do zaplacení pak odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalovaného. 10. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, představující odměnu advokáta stanovenou po dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o DPH ve výši 21 % dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy ve výši 1 489 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právní zástupkyni žalobkyně.