16 C 22/2023-33 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem došlým soudu dne 2. února 2023 se manželka domáhala rozvodu svého manželství. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], u obou účastníků se jedná o první manželství, z manželství se dne [datum] nezletilá [jméno] a dne [datum] nezletilá [jméno]. Oba účastníci jsou státní občané České republiky a poslední společné bydliště měli v [obec], [ulice a číslo]. Dále uvedla, že manželství bylo zpočátku bezproblémové, avšak od června 2019, poté, co si manžel našel milenku, se stalo jen formálním svazkem a nelze očekávat obnovení manželského soužití. 2. Manžel se k podanému návrhu nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 17. 5. 2023 se manžel bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud vzal z oddacího listu, rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a z účastnické výpovědi manželky za prokázáno, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce], u obou šlo o manželství prvé, oba jsou státními občany České republiky, poslední společné bydliště měli v [obec], [ulice a číslo]. V manželství se narodily dvě nezletilé dcery, a to [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození], přičemž o úpravě práv a povinností k nim i pro dobu po rozvodu již bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 6. 8. 2020. Problémy v soužití účastníků se začaly objevovat již rok nebo dva po svatbě, kdy se mezi nimi docházelo ke konfliktům, měli na věc jiný názor a pohled, přičemž z účastnické výpovědi manželky soud vzal dále za prokázáno, resp. z té vyplývá, že příčinou tohoto neporozumění mezi manžely bylo také žárlivé bezdůvodně podezřívavé chování manžela, což nakonec vyústilo v odchod manželky i s dětmi ze společné domácnosti dne 23. 6. 2019. Od té doby spolu manželé nežijí, nehospodaří spolu, intimně se nestýkají, a neprojevují o sebe s výjimkou záležitostí týkajících se dětí jakýkoliv jiný zájem. Manželka na obnovení manželského soužití nemá zájem, resp. obnovení manželského soužití zcela vylučuje. 5. Soud proto na základě shora popsané situace, jak vyplynula z provedených důkazů, respektive zejména z účastnické výpovědi manželky, když manžel se k jednání, jak už bylo shora uvedeno, nedostavil, dospěl k závěru o trvalém a hlubokém rozvratu manželství účastníků bez naděje na jeho obnovení, kdy s ohledem na dlouhodobost současného stavu, kdy manželé nejméně čtyři roky jako manželé nežijí, nelze podle názoru soudu již očekávat změnu tohoto stavu, který zároveň znamená hluboký rozvrat manželství účastníků, jež prakticky už neexistuje a je pouze formálním svazkem, kdy tento rozvrat byl pak již také zcela završen odchodem manželky ze společného bydliště. Za tohoto stavu soud proto shledává manželství účastníků jako fakticky neexistentní a proto jej podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rozvedl, když v řízení nevyšly najevo žádné další skutečnosti, pro které by nebylo možno manželství účastníků rozvést. Příčiny rozvratu manželství přitom soud shledává v dlouhodobém odcizení účastníků pramenící z jejich nestejnorodosti, kterou zřejmě účastníci v době uzavření manželství nebyli schopni ještě plně odhalit (odlišné nazírání na partnerský vztah). 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s., když neshledal důvody pro aplikaci druhé věty tohoto ustanovení.