37 C 139/2022-65 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] a doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 15 095 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce v souladu s ust. § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], poté [registrační značka], VIN vozidla: [anonymizováno] (předmětné vozidlo), přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 22. 8. 2019 do 31. 3. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle ust. § 4 odst. 1, ust. § 1 odst. 2 citovaného zákona, je-li registrováno nebo provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti mít sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku žalovaného v této věci činí 14 495 Kč, náklady na jeho mimosoudní uplatnění činí 600 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil, a to ani po upomínce žalobce. K žalobě pak dále uvedl, že dle kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2018 by vlastníkem měl být právě žalovaný, který by tak měl být sobou povinnou k zaplacení příspěvku. 2. Žalovaný k podané žalobě u jednání dne [datum] uvedl, že vozidlo koupil od svého syna, který jej pořídil od soukromé osoby v obci někde za [anonymizováno]. Prodal jej pak asi v září 2019 osobě jménem [příjmení], kdy vozidlo měl vystavené s nabídkou k prodeji u cesty v [obec] – [část obce] ve firmě, kde pracuje, a kupující se zastavil a vozidlo koupil, uzavřel kupní smlouvu, kterou měl žalobci zaslat z firemního e-mailu. 3. Soud provedl důkaz sdělením [stát. instituce] ze dne [datum], kupní smlouvou uzavřená mezi žalovaným jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím, výzvou k úhradě příspěvku ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím, oznámením o ztrátě, zničení nebo odcizení tabulky s RZ u [stát. instituce] ze dne [datum], výslechem svědka [jméno] [příjmení], z těchto důkazů a tvrzení účastníků v části, ve které jsou nesporná, soud zjistil, že v centrální registru vozidel je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla veden pan [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] [datum]. Žalovaný předmětné vozidlo nabyl kupní smlouvou ze dne [datum] od svého syna [jméno] [příjmení]. Vozidlo posléze nabízel k prodeji tak, že bylo zaparkované v areálu zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] u hlavní cesty směrem na [obec] s nabídkou k prodeji, k prodeji došlo dne [datum], žalovaný takto uzavřel kupní smlouvou s osobou [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec] – [část obce], a vozidlo mu prodal, tento si jej převzal. Dne [datum] pak byla u [stát. instituce] blíže neurčenou osobou odlišnou od žalovaného, která byla ztotožněna nejspíše dle [číslo obč. průkazu] (poznámka na formuláři) podáno oznámení o ztrátě [registrační značka], a ztrátě technického průkazu a osvědčení o registraci vozidla, vozidlu byla přidělena [registrační značka]. V době od [období] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [datum] pak k tomuto vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 4. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nebylo jednoznačně prokázáno, že by žalovaný byl v období od 22. 8. 2019 dále vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, byť v době před tímto obdobím jeho vlastnictví nepopírá. Nicméně jeho tvrzení o následném prodeji vozidla v červnu 2019 soud hodnotí jako hodnověrná a prokázaná, žalovaný disponuje kupní smlouvou k předmětnému vozidlu, přestože se osobu kupujícího nepodařilo blíže identifikovat, neznamená to bez dalšího, že vozidlo nebylo prodáno, svědek [příjmení] potvrdil, že žalovaný vozidlo k prodeji nabízel a pak svědkovi sdělil, že vozidlo prodal, následně byly u předmětného vozidla vyměněny RZ, a to osobou odlišnou od žalovaného, z čehož lze jednoznačně dovodit, že držitelem a tedy i vlastníkem a zřejmě i provozovatelem není žalovaný, ale jiná osoba, aniž by bylo věcí soudu v tomto řízení jednoznačně zjišťovat, o koho se jedná. Žalovaný přitom není osobou, vůči níž by směřovala domněnka dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., neboť není v registru vozidel jako vlastník a provozovatel zapsán, vyvracení této domněnky tak, aby bylo možné jednoznačně dovodit povinnost žalovaného dle ust. § 4 odst. 1 zákona, pak nebylo jednoznačně ve světle tvrzení žalovaného a provedených důkazů jednoznačně prokázáno, za této situace soud nehledal nárok žalobce jako důvodný a žalobu v celém rozsahu zamítnul. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovaný, který měl ve věci úspěch v celé části řízení a měa právo na náhradu nákladů řízení, náklady řízení nepožadoval.