9 C 164/2023-17 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 19 794 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že [právnická osoba], a. s., [IČO], dodala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené [datum] elektřinu do odběrného místa [obec a číslo]. Elektřinu dodanou žalovanému v období od [datum] do [datum] v celkovém množství [anonymizována dvě slova] kWh byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] na částku 22 794 Kč (po započtení uhrazených záloh 16 500 Kč), splatnou 30. 8. 2021, z níž žalovaný zaplatil pouze 3 000 Kč. Kromě dlužné ceny za dodanou elektřinu požadovala žalobkyně rovněž přiznání zákonného úroku z prodlení. Současně tvrdila, že [právnická osoba], a. s., vložila [datum] svůj obchodní závod jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu dceřiné společnosti - žalobkyně, v důsledku čehož se tato stala věřitelkou pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se nikdo z účastníků a zástupců nedostavil, přičemž žalobkyně a její zástupce svou nepřítomnost předem písemně omluvili, souhlasili, aby soud jednal a rozhodl bez jejich účasti, na žalobě žalobkyně setrvala. Soud tak rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z [datum], [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], a. s., [IČO], se zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [obec a číslo], EAN OPM [číslo], elektřinu, oproti tomu žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu uhradit sjednanou cenu dle Ceníku, který je nedílnou součástí Smlouvy, a to primárně formou měsíčních záloh ve výši 1 500 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. 5. Z faktury [variabilní symbol] vystavené [datum] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] společnost dodala žalovanému do uvedeného odběrného místa elektřinu v celkovém množství [anonymizována dvě slova] kWh v celkové ceně 39 293,96 Kč včetně DPH, za fakturační období zaplatil žalovaný na zálohách 16 500 Kč a žalobkyně mu fakturovala rozdíl 22 794 Kč jako nedoplatek splatný 30. 8. 2021. 6. Z internetového výpisu z obchodního rejstříku je zřejmé, že [právnická osoba], a. s., [IČO], vložila [datum] část svého obchodního závodu označenou jako„ Divize maloobchodu“ (veškeré obchodní činnosti související s maloobchodním prodejem zemního plnu a elektřiny a poskytováním souvisejících služeb koncovým zákazníkům) jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalobkyně. 7. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalovanému elektřinu, byl žalovaný povinen zaplatit za ni a související služby kupní cenu. Cena elektřiny vyplývá z ceníku produktů právní předchůdkyně žalobkyně pro příslušné období. Protože žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že kupní cenu zcela zaplatil, soud žalobě vyhověl, a to včetně druhotné povinnosti zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády. Na předmětnou fakturu žalovaný uhradil částku 3 000 Kč, soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku na jistině 19 794 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 2 252 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření kupní smlouvy, adrese odběrného místa, údajích o spotřebě převzatých z faktur a výši žalované částky.