10 C 21/2020-30 — Okresní soud v Opavě

Žalobou podanou dne 8.12.2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 70.306,41Kč představující dluh z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou účastníci uzavřeli dne 20.6.2019 s tím, že žalobce žalovanému poskytl částku 20.000,-Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit spolu se sjednanými úroky 17.041,-Kč v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 514,-Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná částka odpovídá dluhu ke dni zesplatnění, tedy ke dni 5.12.2019 a sestává ze zůstatku jistiny ve výši 19.599,03,-Kč, ze zůstatku úroku ve výši 15.898,87Kč, ze zůstatku 69 splátek inkasní služby ve výši 5.658,-Kč, ze zůstatku 69 splátek doplňkové služby Podpora v celkové výši 18.561,-Kč, z nákladů upomínání ve výši 800,-Kč a ze smluvní pokuty ve výši 9.799,51Kč.V průběhu řízení bylo žalovanému povoleno oddlužení, a to usnesením , označení soudu, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a řízení bylo přerušeno. Žalobce se přihlásil do insolvenčního řízení s pohledávkou uplatněnou touto žalobou (přihlásil pohledávku ve výši 71.996,03Kč) a byl uspokojen co do 55,547% přihlášené pohledávky. Usnesením , označení soudu, kterým byl žalovaný osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávekS ohledem na okolnosti popsané výše a zákonná ustanovení citovaná níže se nárok uplatněný touto žalobou stal vůči žalovanému nevymahatelným, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítnul. Dluh z titulu uplatněného nároku sice nezanikl, ovšem existuje nadále již pouze co by naturální obligace, tedy dluh splnitelný pouze na základě dobré vůle dlužníka.Podle §414 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon,(1) Jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.(5) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.(6) Osvobození podle odstavců 1 a 5 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. §142 odst.1, kdy žalovaná strana byla ve věci procesně úspěšná a požadovala náhradu ušlého výdělku za den, kdy se dostavila k jednání.