58 C 288/2020-43 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [příjmení] p.l.c. dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku dne [datum] společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky, což však neučinil. Pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni její právní předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek z [datum]. S ohledem na lhůtu k vrácení zápůjčky nejpozději [datum] požaduje žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum], tedy ode dne následujícího po dni splatnosti. Žalovaný byl opakovaně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu půjčky, naposledy předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání, které se konalo dne [datum], se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně však svou neúčast omluvila a požádala o projednání věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). <b><i>4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.</b></i> 5. Ze smlouvy o úvěru – prohlášení [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum] spolu s poplatkem ve výši [částka], tedy celkem částku [částka]. [příjmení] [částka] měla být žalovanému poskytnuta bankovním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem [číslo]. Výpisem z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet [bankovní účet] částku ve výši [částka] Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, z nichž soud žádné podstatné skutečnosti nezjistil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že pohledávku za ním postoupila na žalobkyni, což soud zjistil z oznámení z téhož data. Z výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky [částka]. 6. Soud tedy dospěl k závěru o skutkovém stavu následovně. Žalovaný na základě smlouvy uzavřené dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně čerpal částku [částka], kterou se zavázal vrátit do [datum]. Této povinnosti však nedostál. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni a žalovaný byl následně vyzván k zaplacení dlužné částky. 7. Soud má za to, že žaloba je důvodná, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. č. 89/2012 Sb. Žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka]. Žalovaný závazky ze smlouvy nesplnil, když ke dni splatnosti úvěru a ani poté nezaplatil ničeho. Splatnost úvěru byla sjednána na [datum]. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky [částka], sestávající se z dlužné jistiny. Dále dle § 1970 o. z. byl žalovaný zavázán k placení smluvního úroku z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Při určování výše úroku z prodlení soud vyšel z jeho zákonné sazby obsažené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a žalovaného zavázal k placení úroků z prodlení ode dne dle návrhu žalobkyně, tj. od [datum], když z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný byl v prodlení už [datum]. Ze skutkových zjištění tedy vyplynulo, že k prodlení žalovaného s plněním došlo i dříve, ale žalobkyně za dřívější dobu úrok z prodlení nepožadovala. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši [částka] za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x [částka]), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši [částka] (3 x [částka]). Nakonec soud přiznal žalobkyni 21 % DPH z částky [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a částky [částka] odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. 9. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.