132 C 8/2020-99 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 15. 4. 2020 dovolával vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 1 777 Kč. Svou žalobu odůvodnil skutečností, že dne 28. 3. 2020 našel v [obec a číslo], ul. [ulice a číslo] elektrokoloběžku označenou jako S171, koloběžka byla bez baterie, v aplikaci se nezobrazovala, resp. byla ohlášena jako ukradená, když krádež byla vyšetřována Policií České republiky pod j. č. [anonymizováno] [číslo]. Poté, kdy žalobce nalezl koloběžku, kontaktoval Policii ČR a žalovaného prostřednictvím elektronické zprávy, žalobce podal vysvětlení, bylo mu sděleno, že není ve věci podezřelý a dopisem ze dne 29. 3. 2020 pak žalobce vyzval žalovaného k vyplacení nálezného v částce 877 Kč. Žalobce má za to, že se jedná o adekvátní částku, když nálezné čítá 10 % z hodnoty věci. Má za to, že cena elektrokoloběžky je 12 050 Kč, sám žalobce tak vzhledem k neexistenci baterie ohodnotil koloběžku na 8 768,15 Kč a 10 % pak čítá 876,81 Kč, zaohrouhleno na 877 Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení částky 900 Kč jako paušální náhradu s odkazem na vyhl. č. 254/2015 Sb. a dále pak náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, uvedl, že je skutečností, že koloběžka S171 byla pohřešována, resp. nebyla žalovaným jako vlastníkem nalezena a oznámena Policii České republiky jako odcizená. Poslední osobou, která s koloběžkou manipulovala dne 8. 3. 2020, byl žalobce, a to 14.32 až 14:34, kdy mu by vyúčtován poplatek 33 Kč. Tento mu byl žalobci následně vrácen, neboť bylo prokázáno, že nemohl předmětnou koloběžku použít. Od tohoto užití koloběžky se pak již nevyskytovala v aplikaci žalovaného, žalovaný nevěděl, kde se předmětná koloběžka nachází, a proto nahlásil její ztrátu Policii České republiky. Poté, kdy Policie České republiky si vyžádala informaci od žalovaného, kdo byl poslední uživatel koloběžky S171, žalovaný sdělil Policii České republiky, že toto byl žalobce a poté, kdy byl žalobce 27. 3. 2020 kontaktován, dne 28. 3. 2020 žalobce oznámil Policii České republiky, že předmětnou koloběžku nalezl poblíž místa [adresa]. Žalovaný má za to, že žalobce není poctivý nálezce, že tak, jak je geneze žalobcem popisována, nemohla být naplněna a nálezné žalobci nenáleží. Navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu. <b>3. Ve věci byl zjištěn závěr o skutkovém stavu:</b> 4. Koloběžka s označením S171 je ve vlastnictví a provozování žalovaného, žalobce byl uživatelem dne 8. 3. 2020 od 14:32 h. do 14:34 h., dne 9. 3. 2020 byla označena koloběžka S171 jako ztracená, došlo k vyjmutí baterie, krádež pak žalovaným oznámena Policii České republiky dne 17. 3. 2020. Dne 27. 3. 2020 byl žalobce kontaktován Policií České republiky jako poslední uživatel koloběžky S171, 28. 3. 2020 nahlásil žalobce Polici České republiky, že koloběžku S171 nalezl. Fotografie, která byla žalobcem zaslána žalovanému po užití koloběžky S171 dne 8. 3. 2020 od 14:32 do 14:34 byla fotografie koloběžky S168. Koloběžka pak byla na základě podnětu žalobce nalezena 28. 3. 2020 poblíž adresy [adresa], a to bez akumulátoru a baterie. Dne 29. 3. 2020 žalobce vyzval žalovaného k výplatě nálezného za koloběžku S171 ve výši 877 Kč, dosud nálezné nebylo žalovaným žalobci vyplaceno. 5. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení pak soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, tuto neshledal jako důvodnou a nárok žalobce zamítl v celém rozsahu. Soud poté, kdy bylo provedeno dokazování ke genezi případu, a to v časové ose, kdy ke ztrátě koloběžky, resp. jejímu vyjmutí z aplikace došlo 9. 3. 2020, následně 17. 3. 2020 žalovaný oznámil ztrátu koloběžky Policii České republiky, 27. 3. 2020 byl kontaktován žalobce Policií České republiky, jako poslední uživatel S 171, tuto užíval dne 8. 3. 2020 od 14:32 h. do 14:34 h., 28. 3. 2020 pak žalobce kontaktoval Policii České republiky a dne 29. 3. 2020 požadoval nálezné. Z předmětné geneze, kdy v řízení sice nebylo prokázáno, že by žalobce předmětnou koloběžku od 8. 3. 2020 do sdělení dne 28. 3. 2020 reálně užíval, měl ve své moci, avšak v rámci řetězení událostí, kdy byl posledním uživatelem, byť oficiálně po dobu dvou minut, poté nesplnil povinnost podmínek provozovatele předmětných koloběžek a to tak, že při vrácení nedoložil fotografii koloběžky, kterou si zapůjčil, a to S171, ale vyfotil koloběžku S168, čímž nesplnil smluvní podmínky při zapůjčení koloběžky, jednak pak den poté, kdy Policií České republiky došlo ke kontaktování žalobce jako poslední osoby, která užívala předmětnou koloběžku a ihned poté žalobce kontaktoval policii, nikoliv samotného provozovatele, vlastníka, když věděl, která společnost koloběžky provozuje, neboť si opakovaně koloběžky zapůjčoval a taktéž skutečnost, že ihned poté požadoval po žalovaném nálezné, nelze než ve světle ust. § 1056 z. č. 89/2012 Sb,, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), kdy pouhá krátká absence držby nemůže vést ke vzniku nároku na nálezné a dále pak § 1052 odst. 1 o. z., kdy nálezce je povinen vrátit nalezenou věc tomu, kdo ji ztratil, žalobu zamítnout. Soud má za to, že nelze najisto postavit, že skutečně došlo k nálezu (jako takovému) předmětné koloběžky žalobcem a proto nároku nevyhověl. Soud sice nekonstatuje na základě skutkového zjištění, že by jednal žalobce jakkoliv účelově, řetězec událostí je však neprůkazný a soud má za to, že žalobce dosud neunesl své důkazní břemeno k prokázání, že skutečně došlo k náhodnému nalezení koloběžky, byť proto měl vyvinout jistou iniciativu a k snaze vrátit koloběžku zcela nezištně majiteli, když primárně kontaktoval Policii České republiky, nikoliv majitele samotného. Soud tedy zamítl žalobu v celém rozsahu, a to včetně částky 900 Kč, kterou žalobce požadoval jako paušální náhradu, byť se zřejmě jedná o náklady řízení jako takové, ale další z výroků petitu se náhrady nákladů řízení týkal. 6. Výrok II. pak vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, tato sestává z odměny za zastupování v rozsahu 4 840 Kč, když se jedná o 5 úkonů právní služby, a to převzetí, příprava věci včetně první porady s klientem, písemné vyjádření ve věci ze dne 4. 6. 2020, porada s klientem dne 15. 4. 2021 přesahující jednu hodinu a 2 x účast u jednání, a to dne 1. 10. 2020 a 15. 4. 2021 po 500 Kč (tarifní hodnota 877 Kč), dále pak 5 režijních paušál po 300 Kč, celkem tedy 4 000 Kč a 21 % DPH v rozsahu 840 Kč, celkem tedy 4 840 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalovanému do tří dnů od právní moci předmětného rozsudku a v souladu s ust. § 149 odst. l o. s. ř. pak k rukám zástupce žalovaného.