23 C 368/2020-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady částky ve výši [částka] spolu s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že pracovníky [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese odběrného místa [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Toto je patrné také z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum]. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, při neoprávněné dodávce a neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Ke dni [datum] byla ze strany obchodníka, [právnická osoba], ukončena smlouva na dodávku elektřiny do uvedeného odběrného místa. Z tohoto důvodu byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru. Jelikož nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa dle § 49 odst. 6 energetického zákona, nemohl být pracovní příkaz na demontáž elektroměru proveden. Pokračováním odběru bez platné smlouvy došlo k neoprávněnému odběru elektřiny na základě § 51 odst. 1 a) energetického zákona. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem, jak bylo prokázáno při demontáži elektroměru provedeném dne [datum]. Stav na elektroměru byl ke dni ukončení smlouvy VT (vysoký tarif) [číslo] kWh. Oproti tomu stav na elektroměru zjištěný ke dni demontáže [datum] byl VT (vysoký tarif) [číslo] kWh. Odběrem elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle § 521 odst. 1 a) energetického zákona. Náhrada škody byla stanovena dle ustanovení § 9 vyhlášky v platném znění. Množství neoprávněně odebrané a měřené elektřiny je rozdílem stavu při ukončení smlouvy a demontáže elektroměru, tj. [číslo] kWh. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množstvím odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanoveno pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí energetického regulačního úřadu. Následovně: [číslo] kWh x 5, [číslo] Kč/kWh = [částka]. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly [právnická osoba] vyčísleny na částku [částka] (včetně 21% DPH). Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši [částka]. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši [částka] a z nákladů na zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému skutečnosti ohledně neoprávněného odběru a uvedla podrobný výpočet nároků spolu s poučením o nastalé situaci. Dlužnou částku vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou [datum] na částku [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému také upomínku ze dne [datum] a předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně souhlasila, že žalovaný osobně převzal písemnosti soudu dne [datum], ve lhůtě se nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa], č. odběrného místa [číslo], č. kontroly [číslo]. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa]. Žalovanému bylo sděleno, že dne [datum] byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku na elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni [datum] [částka] kWh. Dne [datum] byl při kontrole odběrného místa techniky [právnická osoba] zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl [anonymizována dvě slova] kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 76 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavu mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, což činí [anonymizována dvě slova] kWh. Náhrada škody za neoprávněný odběr činí [částka], náklady vynaložené v souvislosti s neoprávněným odběrem činí [částka], tedy celková výše náhrady škody včetně DPH činí [částka]. Náhrada škody za dobu trvání neoprávněného odběru byla žalovanému vyčíslena fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] splatnou [datum] na částku [částka]. Písemnosti žalobkyně tedy oznámení o neoprávněném odběru elektřiny a fakturu si žalovaný osobně převzal [datum]. Dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Následně žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum]. 4. Po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že dle § 51 - § 53 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona a ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody a dle ustanovení § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) došlo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny a rovněž k bezdůvodnému obohacení vůči žalobkyně, přičemž výše tohoto bezdůvodného obohacení je dána množstvím neoprávněně odebrané elektřiny a náklady za zjištění neoprávněného odběru v celkové výši [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by z žalované částky cokoliv žalobkyni zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výše uvedenou fakturu dosud ničeho neuhradil, ačkoli byl k tomu písemně vyzván a byly mu zasílány taky upomínky, zavázal soud žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a dále v souladu s § 1970 OZ také k zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/20013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl zavázán k rukám žalobkyně částku v celkové výši [částka] zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dva úkony po [částka] vedle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 6. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o.s.ř.