23 C 380/2021-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala úhrady částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Žalovaná dluží žalobkyni televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně za období červenec 2018 až srpen 2020, tj. v celkové výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila. 2. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně souhlasila a žalované byly písemnosti doručeny do datové schránky, ve lhůtě se nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, když se jako držitel a poplatník přihlásil do příslušné evidence v listopadu 1996, spojovací číslo SIPO [číslo]. Žalovaná se odhlásila jako poplatník televizního poplatku v květnu 2021. Žalovaná nezaplatila žalobkyni televizní poplatky za období červenec 2018 až srpen 2020 ve výši [částka] měsíčně, tj. celkem [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. 4. Po právním hodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do jistiny i požadovaných úroků z prodlení. Nárok žalobkyně vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se přihlásila v listopadu 1996 do evidence poplatníků televizních poplatků, na základě čehož jí vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná se odhlásila z evidence televizních poplatků v květnu 2021. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by žalobkyni cokoliv z žalované částky na dlužné televizní poplatky v daném období zaplatila, žalobkyně dále prokázala, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky, jak vyžaduje ust. § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Soud proto žalovanou zavázal zaplatit televizní poplatky v celkové výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala částkou ve výši [částka] ke dni sepsání žaloby, což odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zavázána zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně částku [částka] dle § 149 odst. 1 o. s. ř., což zahrnuje soudní poplatek ve výši [částka], dva úkony po [částka], a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, dva režijní paušály po [částka] – vše dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 21% DPH z částky [částka], což činí [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.