26 C 190/2021-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokovým příslušenstvím z důvodu dluhu na dodávce elektřiny. 2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Skutková zjištění pak soud učinil z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z faktury [číslo] ze smlouvy na dodávku elektřiny ze dne [datum], z žádosti o ukončení smlouvy ze dne [datum], z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od [datum] a ze skutkových tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovanému byla na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní dodána elektřina do odběrného zařízení žalovaného na adrese [adresa]. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 21 506,96 Kč, za fakturační období [datum] – [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný na tuto fakturu ničeho nezaplatil, a tudíž žalovaný dluží na tuto fakturu částku ve výši 21 506,96 Kč. 5. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu vzal soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné částky. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu na dodávku elektřiny do odběrného místa [adresa]. Účastníci tak v souladu s ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny, na základě které se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Výše uvedenou fakturou byla dodávka vyúčtována na částku v celkové výši 21 506,96 Kč. Faktura uhrazena nebyla, proto byl žalovaný dle § 2079 o. z. zavázán k úhradě dlužné částky. Faktura nebyla ve lhůtě splatnosti zaplacena, žalovaný se dostal do prodlení, a byl tak dále dle § 1970 o. z. zavázán k úhradě úroků z prodlení dle splatnosti faktury, když výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný úspěch, přičemž za účelně vynaložené náklady žalobkyně je třeba považovat odměnu za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu věci, za sepis žaloby a za předžalobní upomínku ve výši po 300 Kč dle § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jí v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a režijních paušálů. Dále je třeba do nákladů zahrnout částku ve výši 861 Kč, kterou zaplatila žalobkyně za soudní poplatek. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k zaplacení dlužné jistiny včetně příslušenství i náhrady nákladů řízení byla stanovena v rozsahu tří dnů počínající právní moci rozsudku, což odpovídá ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.