26 C 326/2020-33 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost vydat žalobkyni potvrzení o zaměstnání skončeného pracovního poměru dle pracovní smlouvy ze dne 13. 4. 2019 uzavřené mezi účastníky a dále písemné doklady o měsíčním vyúčtování mzdy za měsíce srpen 2019, září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019, leden 2020, únor 2020, březen 2020, duben 2020, květen 2020 a červen 2020 obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy. 2. Žalovaná své procesní stanovisko nevyjádřila. 3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla od [datum] zaměstnána u žalované jako administrativní pracovník pro dětské skupiny„ [anonymizována čtyři slova] 4. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobkyně byla od [datum] do [datum] v dočasné pracovní neschopnosti. 5. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pracovní poměr ukončila výpovědí ve zkušební době ke dni 30. 6. 2020. Důvodem rozvázání pracovního poměru byla mimo jiné skutečnost, že žalobkyně nebyla žalovanou přihlášena u Okresní správy sociálního zabezpečení ani u zdravotní pojišťovny, dále žalovaná žalobkyni nevyplatila mzdu za červen 2019 a nemocenské dávky za červenec 2019. 6. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požádala žalovanou o zápočtový list, o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2019, o potvrzení o výši průměrného výdělku a o měsíční vyúčtování mzdy za období od srpna 2019 do června 2020. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opět požádala žalovanou o měsíční vyúčtování mzdy za období od srpna 2019 do června 2020 a dále o potvrzení o zaměstnání, jakož i o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o evidenční list důchodového pojištění. 8. Podle ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm: a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění. 9. Podle ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pracovní poměr žalobkyně u žalované trval v období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2020, přičemž tento pracovní poměr byl rozvázán výpovědi, kterou dala ke dni 30. 6. 2020 žalobkyně ve zkušební době, poněvadž zkušební doba se prodloužila o dobu, kdy byla žalobkyně dočasné pracovní neschopnosti, která trvala od 1. 7. 2019 do 2. 7. 2020. 11. Z citovaného ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce vyplývá povinnost pro zaměstnavatele vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list). Z citovaného ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce plyne, že při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná tyto své zákonné povinnosti nesplnila, ačkoliv byla o to žalobkyní opakovaně žádána. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost vydat žalobkyni potvrzení o zaměstnání skončeného pracovního poměru dle pracovní smlouvy ze dne 13. 4. 2019 uzavřené mezi účastníky a dále písemné doklady o měsíčním vyúčtování mzdy za měsíce srpen 2019, září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019, leden 2020, únor 2020, březen 2020, duben 2020, květen 2020 a červen 2020, obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy. 12. Procesně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v náhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil v této věci tyto 3 a půl úkonu právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění (odměna v poloviční výši), sepis žaloby a účast na soudním jednání dne [datum]. 13. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 advokátního tarifu činí 1 500 Kč, a proto při 3,5 úkonech právní služby je odměna 5 250 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána náhrada hotových výdajů, a to 4 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč. Žalovaná má rovněž nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu celkem v rozsahu 4 půlhodin po 100 Kč, to jest 400 Kč. Dále byly v rámci náhrady nákladů řízení přiznány hotové výdaje tvořené cestovným právního zástupce žalobkyně k ústnímu jednání dne 7. 7. 2021 z Frýdku-Místku do Ostravy a zpět (cesta v délce 50 kilometrů) ve výši 312,50 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 9 162,50 Kč. 14. Žalovaná byla zavázána vydat listiny specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku a dále zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.