34 C 210/2021-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 12. 3. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 5 168 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 23. 9. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kteréžto vznikl žalobci závazek dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalované vznikla povinnost za takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci zaplatit. V souladu s těmito závazky dodal žalobce žalované v období od 22. 10. 2019 do 25. 2. 2020 elektřinu, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] na částku 3 305 Kč splatnou ke dni 13. 3. 2020. Tato dlužná částka však žalovanou nebyla uhrazena. Fakturou [číslo] vyúčtoval žalobce žalované dodávku elektřiny za období od 26. 2. 2020 do 31. 7. 2020 na částku ve výši 1 863 Kč splatnou ke dni 20. 8. 2020 Ani tato dlužná částka žalovanou uhrazena nebyla. Žalobce dne 26. 1. 2020 vyzval žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení dlužných částek s poučením o následcích jejich nezaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ústní jednání, přičemž vycházel z žalobních tvrzení a žalobcem doložených důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: 5. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou ke dni 23. 9. 2019 bylo prokázáno, že tímto se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu v sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala zde dodanou elektřinu následně vyúčtovanou řádně uhradit. Fakturami v žalobě uvedenými bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalované dodávku elektřiny za období od 22. 10. 2019 do 25. 2. 2020 na částku 3 305 Kč splatnou ke dni 13. 3. 2020 a za období od 26. 2. 2020 do 31. 7. 2020 na částku ve výši 1 863 Kč splatnou ke dni 20. 8. 2020 Tyto dlužné částky žalovanou zaplaceny nebyly ani poté, co předžalobní výzvou ze dne 26. 1. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a již vůbec neprokázala, že by žalobci dlužné částky uhradila. 6. Na základě takto prokázaného stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná, když bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen e. z.), čímž vznikla žalované povinnost hradit platby za dodávku elektřiny dle příslušných faktur. Žalovaná tuto svou povinnost řádně neplnila, proto byla zavázána k zaplacení jednotlivých dlužných částek a jejich příslušenství tak, jak byly vyúčtovány žalobcem v žalobě uvedenými fakturami. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobci, je povinována také zaplatit úroky z prodlení z dlužných částek, jejichž výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě takto prokázaného a právně zhodnoceného stavu soud, shledávaje nárok žalobce v plném rozsahu důvodným, tomuto zcela vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když zavázal žalovanou k zaplacení dlužných částek a jejich příslušenství. 7. V daném případě procesně úspěšnému žalobci přísluší v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, když tato částka představuje součet těchto položek: 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobce požadoval odměnu advokáta ve smyslu § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., soud má za to, že se v daném případě jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobci náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje se zněním ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud zavázal žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanou částku, její příslušenství a náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.