36 C 216/2020-36 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne [datum], domáhal po žalovaném výživného ve výši 1 500 Kč měsíčně, a to s účinností od [datum] s tím, že je studentem [anonymizováno] univerzity od roku 2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum] a dále dne [datum]. K jednání se nedostavil žalobce a žalovaný, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud proto v souladu s ust. § 101, odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a žalovaného. <b>4. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě v [obec] dne 29. 4. 2014, [číslo jednací], že dne 29. 4. 2014 soud rozhodl tak, že tehdy nezletilý žalobce byl odňat z péče otce a svěřen do péče babičky a žalovanému uložena povinnost přispívat na výživu nezletilého žalobce částku 300 Kč měsíčně k rukám babičky nezletilého a dále, že s účinnosti od [datum] byl žalovaný zproštěn povinnosti platit na výživném pro nezletilého žalobce částku 900 Kč měsíčně k rukám matky, jenž mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 1. 2004, č. j [spisová značka]. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalovaný je nezaměstnaný, řádně evidovaný v evidenci uchazečů o zaměstnání, jeho příjem tvoří pouze dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši 3 410 Kč. Má další vyživovací povinnosti k nezletilé [jméno], na jejíž výživu přispívá částkou 300 Kč měsíčně, žalobce byl studentem 2. ročníku střední školy. <b>5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:</b> Naposledy bylo o výživném pro tehdy nezletilého žalobce rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2014, [číslo jednací], na základě kterého byl tehdy nezletilý žalobce svěřen do péče babičky a žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilého žalobce částku 300 Kč měsíčně k rukám babičky, žalobce byl v době rozhodování žákem 2. ročníku střední školy a žalovaný byl nezaměstnaný. 6. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 910, § 911, § 913 a 915, § 922 a § 923 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba na zvýšení výživného není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že naposledy bylo o výživném rozhodováno v době, kdy žalobci bylo 17 let, byl studentem střední školy a žalovaný byl veden na úřadu práce a měl další vyživovací povinnosti. Žalobce požadoval zvýšení výživného od [datum] a soud se zabýval tím, zda žalobce má nárok na výživné ve smyslu § 911 o. z., tj. zda je schopen se sám živit a dále zda došlo ke změně poměrů na straně účastníků řízení v souladu s ust. § 923 o.z. Žalobce tvrdil, že je studentem [anonymizováno] univerzity od roku 2018, toto své tvrzení však ničím neprokázal, když nenavrhl a nedoložil žádný důkaz k prokázání tvrzení, že je studentem vysoké školy. Žalobce neprokázal, že v současnosti není schopen sám se živit a že se řádně připravuje studiem na vysoké škole na své budoucí povolání a neprokázal, že došlo k takové změně poměrů, které by odůvodňoval zvýšení výživného z částky 300 Kč měsíčně na 1 500 Kč měsíčně od [datum]. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, a to opakovaně, tak nemohl být v souladu s ust. § 118a) odst. 3 o.s.ř. u jednání ze strany soudu poučen, aby navrhl a doložil důkazy k prokázání tvrzení, že je studentem [anonymizováno] univerzity. Žalobce netvrdil a rovněž ani nepředložil důkazy ohledně poměrů na straně žalovaného otce. 7. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal změnu poměrů na straně účastníků řízení, soud návrh žalobce na zvýšení výživného zamítl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a skutečností, že procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.