37 C 96/2021-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou, doručenou soudu dne 10. 12. 2020, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit ji částku 18 479 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21. 4. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 21. 6. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se zavázala žalovanému do odběrného místa, dodávat elektřinu, čemuž odpovídala povinnost žalovaného poskytnuté a vyúčtované služby řádně hradit. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu v období od 9. 7. 2019 do 31. 3. 2020 fakturou [číslo] splatnou 20. 4. 2020 znějící na částku 18 479 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2020. Žalobkyně požaduje jak zaplacení částky ve výši 18 479 Kč, tak zákonný úrok z prodlení od 21. 4. 2020 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl za souhlasného stanoviska účastníků bez nařízení ústního jednání v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Skutkový stav soud zjistil z listin předložených žalobcem – Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 6. 2019, mimořádné faktury ze dne 6. 4. 2020, upomínky ze dne 16. 11. 2020 a vzal za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 21. 6. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, a žalobkyně žalovanému vyúčtovala elektřinu za období od 9. 7. 2019 do 31. 3. 2020 v částce ve výši 18 479 Kč, žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut dne 16. 11. 2020. 4. Žalobou uplatněný nárok je dán ustanovením § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, když mezi účastníky jde o vztahy vzniklé ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení je dán ustanovením § 1968 věta prvá, § 1969, § 1970, § 1972 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále o. z.). Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného, který nedostál svému smluvnímu závazku a neuhradil žalobkyni dodanou a vyúčtovanou elektřinu, zaplatit jak dlužnou částku v celkové výši 18 479 Kč, tak úroky z prodlení v zákonné výši od počátku prodlení žalovaného do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 800 Kč, tři úkony po 300 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) předžalobní výzva, a 3) sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč, vše dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, což činí 252 Kč, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 6. Soud žalobkyni nepřiznal náklady řízení v požadované výši, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou, v níž jsou standardně měněny pouze údaje o žalované straně, o druhu příslušné smlouvy, dlužné faktury a jejich splatnosti. Opakované podání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní. 7. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena 3 dny od právní moci rozhodnutí v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.