54 C 243/2021-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal zrušení výživného pro již zletilého syna [celé jméno žalovaného] s tím, že syn dne [datum] zanechal studia. K dnešnímu dni je tedy již syn zletilý, když zletilosti dosáhl dne [datum]. Školy zanechal na vlastní žádost a je schopen sám se živit. Naopak je to žalobce, kdo v současné době bydlí na ubytovně, žije sám a má ještě další vyživovací povinnost k nezletilému synovi, kterému je [anonymizováno] let, ve výši [částka]. 2. Žalovaný se zrušením výživného tak, jak bylo navrženo souhlasil s tím, že je pravdou, že dne [datum] na vlastní žádost ukončil studium na [ulice] škole stavební a dřevozpracující v [obec] [obec]. Pak se zaevidoval na Úřadu práce a v současné době pracuje pro [právnická osoba]. 3. Jednání bylo nařízeno na den [datum], z něhož se žalobce omluvil pro nemoc, žalovaný se dostavil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalobce. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě lze vyhovět. 5. Podle ust. § 911 o.z., v platném znění, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], že byla schválena dohoda rodičů ohledně výživného pro tehdy nezletilého žalovaného, které bylo tímto rozhodnutím zvýšeno od [datum] na částku [částka] měsíčně. Z nesporného tvrzení žalovaného a z potvrzení [ulice] školy stavební a dřevozpracující se sídlem [adresa], že žalovaný [celé jméno žalovaného] navštěvoval zdejší školu od [datum] do [datum] v denním studiu, když studia zanechal dne [datum] na vlastní žádost. Žalovaný rovněž nezpochybňoval, že se po ukončení studia zaevidoval na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a v současné době pracuje pro [právnická osoba]. 7. Z hlediska právního posouzení takto zjištěného skutkového stavu soud dovodil, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému ukončením přípravy na budoucí povolání zanikla, neboť je již schopen sám se živit. Pokud se tedy žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti od doby, kdy žalovaný na vlastní žádost studium ukončil, soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti návrhu vyhověl a povinnost platit žalovanému výživné zrušil dnem následujícím po ukončení studia, tedy dnem [datum]. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl v řízení úspěch, avšak z obsahu spisu není zřejmé, že by mu vznikly konkrétní náklady v tomto řízení a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.