57 C 203/2020-103 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 21. 2. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 738 398 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 24. 6. 2018 okolo 13:15 hodin v areálu firmy [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], okres [okres] stáčírně přípravny bělících roztoků při odpojování stočené vlakové cisterny od stáčecího zařízení, došlo k zahoření obuvi a následně spodní poloviny pracovního oděvu zaměstnance [jméno] [příjmení], [datum narození]. [jméno] [příjmení] při zahoření oděvu utrpěl popálení III. stupně na 25% dolních končetin. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením náklady za poskytnutou zdravotní péči poškozeného ve výši žalobou uplatněné částky. Odpovědnost žalované vyplývá z Protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro [anonymizováno] kraj a [územní celek] (dále jen OIP), [číslo jednací] ze dne 26. 9. 2018 (dále jen„ protokol o kontrole“), když žalobkyně uplatňuje nárok na základě ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 2. V replice na odůvodnění odporu podaného žalovanou do ve věci vydaného elektronického platebního rozkazu dále žalobkyně uvedla, že se neztotožňuje s tvrzením žalované, že neporušila žádnou svou povinnost, neboť po předmětné újmě na zdraví zaměstnance, žalovaná jako nápravná opatření vydala„ Opatření ředitele provozu [obec]“ a na jeho základě stanovila obligatorní ochranné pomůcky pro zaměstnance vykonávající stáčení chlorečnanu sodného a současně s tímto seznámila zaměstnance s jejich využitím, což vyplývá ze záznamu o úrazu ze dne 12. 9. 2018. Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen v souladu s §105 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, když podle zaslaného záznamu o úrazu je zřejmé, že již tuto povinnost žalovaná nesplnila, protože záznam o úrazu není podepsán svědkem, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a představitelem odborové organizace. Právní zástupce žalované se ve svém vyjádření zabýval pouze usnesením Policie [číslo jednací] ze dne 20.03.2019 a nikterak nereagoval a nereflektoval závěry učiněné Oblastním inspektorátem práce zachycené v protokolu o kontrole, kdy po provedení kontroly Oblastní inspektorát práce pro [anonymizováno] a [územní celek] dospěl k závěru, že žalovaný výslovně tyto své zákonné povinnosti nesplnil, a to zejména tím, že žalovaný nevyhledával jednotlivá rizika a nečinil opatření vzhledem ke vznětlivosti kyseliny sírové, neseznámil zaměstnance s vnitřním předpisem o poskytování ochranných pomůcek, taktéž neseznámil zaměstnance s pokyny ve vztahu k účinku jednotlivých látek, způsobu zacházení s nimi, ochrannými opatřeními, první pomocí a asanačními postupy. Dále bylo Oblastním inspektorátem práce pro [anonymizováno] a [územní celek] zjištěno, že žalovaný v přinejmenším nesprávné míře a formě kontroloval používání ochranných pomůcek. Dále v průběhu řízení žalobkyně doplnila své vyjádření k věci v tom směru, že v popise jednání vedoucí ke způsobenému zranění absentuje„ zavinění“ a to buď poškozeného, který si zranění způsobil sám v důsledku vlastní nedbalosti a nedodržení pracovních postupů, nebo zaměstnavatele, který nesplnil své zákonné povinnosti. Dle názoru žalobkyně, je„ zavinění“ spatřováno právě na straně zaměstnavatele, neboť dle zjištění OIP zachyceného v protokolu o kontrole je v jednotlivých bodech zachyceno„ protiprávní“ jednání zaměstnavatele, a to nesplněním zákonných povinností uvedených v kontrolních zjištěních na str. 5 a str. 6 protokolu, kdy zaměstnavatel nesplnil povinnost vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí, neboť nevyhledal a nehodnotil riziko požáru; zaměstnavatel nezhodnotil rizika pro výběr a použití osobní ochranné pracovní pomůcky (dále jen OOPP) pro práce spojené s přečerpáváním vysoce koncentrované kyseliny sírové, současně nevybavil poškozeného před prací s touto látkou odpovídající obuví v souladu s bezpečnostním listem; zaměstnavatel nedoložil, seznámení zaměstnance s používáním poskytnutých osobních ochranných prostředků. Dle kontrolní zprávy směrnice obsahující tyto informace o používání OOPP nebyla obsažena v osnově školení, tudíž nelze považovat za prokázané, že o způsobu používání OOPP byl srozuměn; zaměstnavatel je povinen zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce poskytnout dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti. Zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, když nedoložil, že seznámil pana [příjmení] s účinky této látky, jak s ní zacházet; zaměstnavatel sice předložil interní předpis MBP_PBR_SOP_stáčení vlakové cisterny H2SO4, se kterým byl poškozený [příjmení] seznámen, avšak tento předpis neobsahuje riziko požáru; zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní pomůcky a kontrolovat jejich používání, kdy kontrolou bylo zjištěno, že není průkazné, jakého zaměstnance zkontroloval a jaké OOPP zaměstnanec v době kontroly měl tak, jak je upraveno vnitropodnikovou směrnicí. K tomu žalobkyně poznamenala, že pokud by riziko požáru měl zaměstnavatel„ zmapované“, pak by zcela jistě bylo obsaženo ve vnitropodnikových směrnicích, případně v příslušném školícím materiálu a poškozený by s ním byl seznámen, pokud poškozený nebyl vybaven odpovídajícím OOPP a nebyl srozuměn o způsobu použití OOPP, pak mu nelze klást k zavinění, že toto vědět měl nebo mohl, a tudíž je měl použít. Pokud nebyl seznámený s rizikem na daném pracovišti a nevěděl, jaké pracovní pomůcky měl použít, tak ani nemohl požadovat být vybavený adekvátními pracovními pomůckami. Pokud poškozený zaměstnanec nebyl prokazatelně seznámen s používáním OOPP, pak se nemůže žalobkyně ztotožnit s tvrzením, že to poškozený měl vědět díky svému dlouhodobému působení na tomto pracovním zařazení. Pokud zaměstnavatel nesplnil uvedenou povinnost ve vztahu k poškozenému, pak logicky nelze dovodit, že poškozený zanedbal něco, o čem de facto nevěděl. Z nálezu OIP vyplývá, že poškozený [příjmení] nebyl seznámen s možným nebezpečím požáru při stáčení uvedené chemické látky. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná doložila opětovně soudu stejné dokumenty, které již„ neobstály“ při zevrubné kontrole ze strany OIP. Jednotlivé body kontrolního protokolu OIP deklarují v jednání poškozeného [jméno] [příjmení] absenci složky zavinění. Zavinění nelze připsat poškozenému, neboť nebyl prokazatelně srozuměn, nýbrž je nutno ji připsat na vrub zaměstnavateli, který nesplnil své zákonné povinnosti, když poškozeného [jméno] [příjmení] nevybavil odpovídajícími OOPP, ale současně ho nevybavil informacemi o tom, jak bezpečně provádět svou práci, když se nelze ztotožnit s tezí, že poškozený si za zranění může výhradně sám, protože nedodržel pracovní postupy. Kromě rozporované okolnosti, zda poškozený znal řádně pracovní postupy a nebezpečí z něj vyplývající je nutno ještě poukázat na další okolnosti, kterou je zejména předcházející organizace práce v uvedené firmě, kdy pracovní proces v případě práce s chemickými látkami, a navíc dopravovaných železniční dopravou musí probíhat v přísně organizovaném režimu, poškozený musí být součástí celé pracovní skupiny přidělené na takový úsek. Tato pracovní skupina být nepřetržitě koordinována odpovědnou osobou. Odpovědná osoba musí operativně rozdělovat konkrétní úkoly, pokyny, ale také současně jí už z této funkce vyplývá kontrolovat nejen plnění zadaného úkolu, ale také splnění úkolu stanoveným pracovním postupem a také v příslušných OOPP. Odpovědnost a nutnost provádět kontrolu dodržování povinnosti při zajišťování bezpečnosti práci ze strany zaměstnavatele už zachytil ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] Krajský soud v [obec]. Žalobkyně své vyjádření a tvrzení opírá krom zjištění OIP v kontrolním protokolu i o Záznam o úrazu k poškozenému [příjmení] [příjmení], [datum narození], ze dne 21. 4. 2020, kdy poškozený [příjmení] [příjmení] dle tohoto záznamu utrpěl stejné zranění a stejným způsobem jednáním, nelze tak usoudit, že po zranění [jméno] [příjmení], by došlo z hlediska bezpečnosti práce ve společnosti žalované k nějakému posunu a spíše to nasvědčuje nedbalému přístupu zaměstnavatele v této oblasti a tento nedbalý přístup spíše nasvědčuje protiprávnímu zaviněnému jednání žalované a tudíž její odpovědnosti za zranění poškozeného [jméno] [příjmení]. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když v rámci odporu do ve věci vydaného elektronického platebního rozkazu uvedla, že předpokladem vzniku nároku žalobkyně dle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je, že žalobkyně uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu. Třetí osoba odpovídá žalobkyni pouze v tom rozsahu, v jakém její