61 C 305/2018-103 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále také jen„ původní žalobce“) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že je majitelem společnosti [právnická osoba], která zprostředkovávala hypotéční úvěry pro [právnická osoba] a dostávala za to od jmenované banky provize. Z důvodu jeho zdravotních potíží se dohodnul s žalovanou, že v konkrétním případě bude provize zaslána na účet žalované, a to i proto, že původní účet, na který byly provize vypláceny, původní žalobce zrušil. Dohodnul se s žalovanou, že provize bude zaslána na její účet a ona vyplatí v hotovosti částku odpovídající provizi společnosti [právnická osoba] Žalovaná takto obdržela částku [částka], která je předmětem žaloby, jmenovaná banka tuto částku odeslala na účet žalované dne [datum], žalovaná si ji však neoprávněně ponechala. Společnost [právnická osoba] následně postoupila tuto pohledávku původnímu žalobci. Při soudním jednání žalobce upřesnil, že provize byla odeslána na účet žalované dne [datum] a byla připsána krátce poté. 2. V průběhu řízení původní žalobce postoupil pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení, na [celé jméno žalobce], narozeného [datum], tj. aktuálního žalobce, o procesním nástupnictví na žalující straně bylo pravomocně rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že skutečně obdržela od [právnická osoba] částku [částka], která je předmětem řízení, když skutečně šlo o provizi náležející původně společnosti [právnická osoba], a rovněž nezpochybňovala tvrzení, že si tuto částku ponechala. Odmítala však tvrzení žalující strany, že by bylo dohodnuto, že má tuto částku vyplatit společnosti [právnická osoba], popřípadě původnímu či nynějšímu žalobci. Podle žalované si naopak tuto částku měla ponechat, a to z toho důvodu, že krátce předtím zaplatila místo společnosti [právnická osoba] dluh za mobilní telefony a předmětnou částku si měla ponechat na vyrovnání této úhrady. Při soudních jednáních dále upřesnila, že od července [rok] už nebyla zaměstnancem společnosti [právnická osoba], takže nemohla dát pokyn [právnická osoba] k výplatě na nějaký účet, nečinila to ani dříve. Ohledně úhrady telefonů upřesnila, že si v té době půjčila větší částku od pana [příjmení] a z této mimo jiné zaplatila přibližně [částka] za dluh společnosti [právnická osoba] za provoz mobilních telefonů, bylo to někdy na počátku srpna [rok]. 4. Soud projednal věc při jednáních v přítomnosti obou účastníků, resp. u některých jednání v nepřítomnosti žalované, která se bez omluvy nedostavila, případně svou neúčast omluvila až následně. Soud provedl důkazy navržené stranami a zjistil z nich následující skutečnosti. Předně z žádosti o výplatu provize soud zjistil, že původní žalobce jako„ majitel firmy“ [právnická osoba] žádal o výplatu provize za zpracování úvěru pro [jméno] a [jméno] [příjmení] na účet č. [bankovní účet]. Žádost je datována [datum], je podepsána původním žalobcem a opatřena razítkem společnosti [právnická osoba], přičemž podpis původního žalobce je úředně ověřen poštou již dne [datum]. Z výkazu provizí soud zjistil, že celková výše provize za zpracování úvěru pro [jméno] [příjmení] činila [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila na původního žalobce řadu pohledávek za žalovanou, mimo jiné pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že původní žalobce v prosinci [rok] vyzval žalovanou k úhradě celkové částky [částka], zahrnující mimo jiné částku, jež je předmětem tohoto řízení. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] je zapsána od února [rok], původní žalobce je jejím jednatelem od počátku doposud, nynější žalobce byl nejprve jednatelem a posléze prokuristou. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o sestru žalované, žalovaná měla osobní vztah se žalobcem předtím, než naposledy nastoupil [anonymizována dvě slova], poté se s ním rozešla. Podle svědkyně měli oba účastníci finanční problémy a dluhy, mimo jiné dlužili za mobilní telefony, které jim z tohoto důvodu byly odpojeny. Žalovaná si půjčovala peníze i u svědkyně, ale na úhradu v tomto případě svědkyně odmítla žalované půjčit. Svědkyně je informována, že si žalovaná tehdy půjčila částku okolo [částka] od pana [příjmení] a potom zaplatila dluh na telefonech, u tohoto sice svědkyně osobně nebyla, ale asi dva dny po půjčce peněz telefony začaly fungovat. Svědkyně není informována o tom, jak byli domluveni účastníci řízení na vzájemném finančním vyrovnání. K popisovaným událostem došlo na jaře nebo v létě [rok]. Soud dále na návrh žalobce provedl výslech původního žalobce jako svědka a z jeho výpovědi zjistil, že jde o otce nynějšího žalobce, je společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], ale její provoz fakticky zajišťuje nynější žalobce. Žalovaná ve firmě taky pracovala, ale zřejmě už tam nepracuje. Svědek neví, zda účastníci měli mezi sebou bližší osobní vztah. K částce, jež je předmětem řízení, svědek uvedl, že jde o provizi, kterou měl dostat on, ale z nějakého důvodu byla vyplacená žalované a ona mu ji už nedala. Svědek neví, proč a jakým způsobem se peníze dostaly k žalované, on ani nevěděl, že je má dostat, žalovaná mu to zapřela. Společnost [právnická osoba] měla v té době mimo jiné dluh za mobilní telefony, k tomu svědek uvedl, že tento dluh zaplatil on osobně v hotovosti. Dále uvedl, že s žalovanou rozhodně nebyl domluvený na tom, že ona si nechá vyplatit provizi na svůj účet a potom mu ji předá, naopak o tom ani nevěděl. Po předestření žádosti o výplatu provize z [datum] uvedl, že podpis na žádosti je zřejmě jeho, ale nevzpomíná si na konkrétní okolnosti podpisu listiny. Soud provedl též důkaz zástavní smlouvou z [datum] a výpisem z katastru nemovitostí týkajícím se nemovitostí žalované v k.ú. [část obce], a zjistil z nich, že žalovaná si v srpnu a září [rok] vzala od Mgr. [jméno] [příjmení] zápůjčky v celkové částce [částka], tento dluh byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví žalované. Další důkazy soud neprováděl, neboť je žádný z účastníků nenavrhoval a ani soud nepovažoval provedení dalších důkazů za nezbytné. 5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Mezi účastníky je nesporné (a odpovídá to rovněž listinným důkazům), že [právnická osoba] zaslala dne [datum] na účet žalované částku [částka], představující provizi společnosti [právnická osoba] za zpracování hypotéky pro [jméno] [příjmení]. Mezi stranami tedy není spor o tom, že žalovaná tuto částku obdržela na svůj účet, ani o tom, že šlo o částku náležející původně společnosti [právnická osoba] z titulu provize za zpracování hypotéky. Tvrzení stran se však výrazně rozcházejí v tom, z jakého důvodu byla tato částka zaslána nikoliv na účet společnosti [právnická osoba], nýbrž na účet žalované, a zejména v tom, zda a jak bylo dohodnuto následné předání této částky původnímu žalobci jako jednateli společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdil, že byla uzavřena dohoda, podle které měla žalovaná přijatou částku předat původnímu žalobci. Na podporu tohoto tvrzení však žalobce nepředložil soudu žádný důkaz, ačkoliv k tomu byl soudem výslovně vyzván při jednání dne [datum], vyjma výslechu svého otce – původního žalobce. Z tohoto důkazu však soud nemá tvrzení žalobce o existenci zmíněné dohody za prokázané, původní žalobce naopak výslovně popřel, že by byl dohodnutý s žalovanou v tom smyslu, že by tato přijala provizi na svůj účet a vyplatila mu ji následně v hotovosti, svědek tedy v podstatě popřel tvrzení žalobce. Soud tedy shrnuje, že tvrzení žalobce o existenci dohody, podle níž měla žalovaná vydat předmětnou částku původnímu žalobci, zůstalo zcela neprokázáno. Žalovaná naopak svou procesní obranu opřela o tvrzení, že podle dohody účastníků si měla tuto částku ponechat na úhradu dluhu za mobilní telefony. V tomto směru soud konstatuje, že ani žalovaná nepředložila soudu zcela jednoznačný a přímý důkaz prokazující tuto její verzi, nicméně z řady nepřímých důkazů lze této její procesně obraně přisvědčit. Předně soud ze zástavní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí má za prokázané, že žalovaná v létě [rok] měla k dispozici větší finanční částku v hotovosti, přestože současně měla určité dluhy (jak vyplývá z výpovědi svědkyně [příjmení]). Pokud v dané době společnost [právnická osoba] měla dluh na mobilních telefonech a krátce poté, kdy si žalovaná vzala půjčku od pana [příjmení], byly tyto dluhy vyrovnány, lze dovodit, že tyto dluhy zaplatila za společnost [právnická osoba] žalovaná, tak jak uváděla svědkyně [jméno] [příjmení], když sama žalovaná měla zájem na zprovoznění telefonů (k jmenova