62 C 210/2021-34 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně si dne 21. 5. 2021 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že za trvání manželství účastníci spolu 29. 5. 2019 uzavřeli dohodu ve smyslu § 757 občanského zákoníku. Jejich manželství uzavřené dne 23. 3. 1996 bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 20. 1. 2020 dle citovaného ustanovení občanského zákoníku. Dle čl. VI. bod 3 dohody se žalovaný zavázal platit na účet žalobkyně měsíčně částku minimálně ve výši 10 000 Kč tak, aby z jejího účtu odcházely splátky úvěru č. [bankovní účet], když výlučným oprávněným a povinným ze smlouvy s [právnická osoba] se stal žalovaný, který se zavázal úvěr doplatit tak, že jí bude zasílat uvedené částky ke každému 15. dni v měsíci a ona bude splátky platit věřiteli. Od listopadu 2020 žalovaný svou povinnost porušuje, neplatí na její účet v této souvislosti ničeho. Žalobkyně platí za žalovaného každý měsíc [právnická osoba] [anonymizováno] 10 000 Kč. Žalovaného dopisem z 21. 1. 2021 vyzvala k zaplacené v té době splatné částky 30 000 Kč a dopisem ze dne 3. 5. 2021 jej vyzvala k zaplacení dlužné částky splatné do té doby do 20. 5. 2021, ale bezvýsledně. Za dobu od 1. 11. 2020 do 31. 5. 2021, tj. za 7 měsíců, žalovaný je v prodlení s částkou 70 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení požaduje až od 21. 5. 2021 z důvodu, když je to pro žalovaného výhodnější. 2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2021 k této žalobě uvedl, že nárok na zaplacení částky 70 000 Kč neuznává, na svou obranu uvádí, že je nesporné, že mezi žalobkyní a žalovaným existovalo manželství a že byla uzavřená dohoda o vypořádání společného jmění dne 29. 5. 2020. Za trvání manželství uzavřeli účastníci, jako úvěrovaní, s bankou [právnická osoba], jako úvěrující, smlouvu o úvěru č. [bankovní účet], na jejímž základě byl účastníkům poskytnut úvěr ve výši 529 386 Kč. Ke dni zániku společného jmění manželů v důsledku rozvodu činila výše dluhu částku 458 699,52 Kč. Uvedený úvěr splácí po zániku SJM žalovaný i nadále sám a již uhradil částku 90 466 Kč. Dále byla za trvání manželství uzavřena smlouva o úvěru č. [bankovní účet] s uvedenou bankou, na jejímž základě byl poskytnut úvěr ve výši 130 000 Kč, na který žalovaný zaplatil 21 166 Kč. Rovněž byla za trvání manželství s [právnická osoba] uzavřena smlouva o úvěru č. [bankovní účet], na který bylo ze strany žalovaného zaplaceno 86 511 Kč Celkem tak žalovaný na společné dluhy zaplatil částku 198 143 Kč. Jelikož dosud nebyl uvedený závazek vyplývající ze zaniklého SJM účastníků vypořádán, vzniklo žalovanému vůči žalobkyni právo na zaplacení poloviny takto zaplaceného společného dluhu, tj. částky 99 081,50 Kč. Žalovaný si tak započítává na svůj dluh vůči žalobkyni část své pohledávky za žalobkyní z titulu dosud nevypořádaných dluhů vzniklých za trvání SJM ve výši 70 000 Kč. Na základě tohoto navrhuje žalovaný, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření k vyjádření žalovaného ze dne 1. 9. 2021 uvedla, že k uzavření dohody došlo v roce 2019, nikoliv až v roce 2020, jak uvádí žalovaný. Úvěry, o kterých se žalovaný ve svém vyjádření zmiňuje a které podřazuje společným závazkům, však těmito nejsou. Dohoda obsahu v článku VI., bod 4, který výslovně uvádí, že:„ vyjma výše uvedeného předmětný úvěr uvedený v článku VI., bod 1 dohody, se každý z účastníků stává výlučným oprávněným a povinným ze smluv o úvěrech, půjčkách…., které byly uzavřeny jeho jménem.“ [právnická osoba] je žalobkyně u úvěru na částku 529 386 Kč uvedena pouze jako manželka, která souhlasí s poskytnutím úvěru žalovanému. U zbylých není její podpis uveden, ani v této souvislosti, jedná se o výlučné závazky žalovaného. Z jeho strany se tak jedná o účelovou námitku směřující pouze ke zdržení celého řízení. Žalobkyně u jednání na podaném žalobním návrhu setrvala, když uvedla, že ze strany žalovaného doposud ničeho zaplaceno nebylo, když žalovaný svůj závazek vyplývající z předmětné smlouvy v době do listopadu 2020 řádně hradil. 4. Žalovaný u jednání na svém stanovisku ve věci setrval a navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 5. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto důkazů: z nesporných tvrzení účastníků a z rozsudku [název soudu] ze dne 6. 12. 2019 sp. zn. [spisová značka], z nichž bylo prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne 23. 3. 1996 a tímto rozsudkem bylo toto jejich manželství k jejich společnému návrhu rozvedeno, když účastníci od října 2018 společně nežili a předmětné manželství bylo rozvedeno ve smyslu ustanovení § 757 občanského zákoníku, neboť účastníci spolu více, než šest měsíců nežili, soudu předložili soudem schválenou dohodu rodičů, kterou byla upravena práva a povinnosti k nezletilým dětem narozeným za trvání manželství účastníků na dobu po rozvodu manželství, která byla pravomocná, a rovněž předložili dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu ze dne 23. 5. 2019, ve které si na dobu po rozvodu vypořádali jejich vzájemné majetkové vztahy s tím, že smlouva byla uzavřena písemně a jejich podpisy byly úředně ověřeny. Rozhodnutí nabylo právní moci 20. 1. 2020. Z dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne 29. 5. 2019 bylo prokázáno, že účastníci řízení jako manželé uzavřeli ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku dohodu, ve které v čl. I. bod 1.4 uvádí, že od října 2018 jako manželé spolu nežijí. V čl. VI. bod 6.3 se dohodli, že se žalovaný stává výlučným oprávněným a povinným ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] uzavřené s [právnická osoba] s tím, že se zavazuje tento úvěr doplatit výlučně sám, platby splátek úvěru budou prováděny tak, že žalovaný se zavazuje měsíčně zasílat na účet žalobkyně č. [bankovní účet] částku v minimální výši 10 000 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni v měsíci, když tuto se žalobkyně zavazuje zasílat na úvěrový účet u [právnická osoba] až do úplného zaplacení. V čl. IV. bod 4 se účastníci dále dohodli, že každý z nich se stává vyjma výše citovaného úvěru výlučným oprávněným a povinným ze smluv o úvěrech a půjčkách, ze smluv o zřízení a vedení účtu, ze smluv o stavebním spoření, životním pojištění, důchodovém připojištění a podobně, které byly uzavřeny jeho jménem. V článku VIII. bod 1 se také dohodli a prohlásili, že jsou tímto zcela vyrovnáni a nebudou mít vůči sobě další nároky z titulu společného jmění manželů, včetně jakýchkoliv investic do společného jmění manželů, do výlučného majetku účastníků a z výlučného majetku účastníků do společného jmění manželů a v čl. VIII. bod 4 dohodli, že pokud do společného jmění účastníků této dohody budou patřit v den právní moci rozsudku, kterým se jejich manželství rozvádí, i jiná práva a závazky, než jsou uvedeny v této dohodě, stane se výlučným oprávněným a povinným z těchto práv a závazků ten z účastníků této dohody, který učinil právní úkon, na základě kterého závazek nebo právo vznikly, pokud by byl účastník této dohody, který neučinil právní úkon, na základě kterého závazek vznikl, povinen z titulu závazku plnit věřiteli, oprávněném požadovat po druhém účastníkovi náhradu toho, co za něj plnil. Žalovaný předmětnou dohodu podepsal 23. 5. 2019 a jeho podpis je téhož dne úředně ověřen a žalobkyně dohodu podepsala 29. 5. 2019 a téhož dne byl její podpis úředně ověřen. Z výzvy k plnění ze dne 21. 1. 2021 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně jejím jménem vyzval žalovaného k zaplacení částky 30 000 Kč, kterou dluží z uvedené dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu, a to čl. VI. bod 3, když od listopadu 2020 tato částka plněna není a do ledna 2021 dluží 30 000 Kč. Z výzvy k plnění ze dne 3. 5. 2021 bylo prokázáno, že se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce domáhá po žalovaném úhrady ve výši 60 000 Kč, když od listopadu 2020 do dubna 2021 není plněno dle dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení, když na její účet měla být zasílána částka 10 000 Kč s tím, že pokud do 20. 5. 2021 nebude uhrazena celá částka ve výši 70 000 Kč, bude ve věci podána žaloba. 6. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že účastníci řízení uzavřeli manželství 23. 3. 1996 a jejich manželství bylo ke společnému návrhu rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. [spisová značka]. Manželství účastníků bylo rozvedeno podle ustanovení § 757 odst. 1 občanského zákoníku, když tito splnili všechny podmínky citovaného zákonného ustanovení, včetně povinnosti předložit písemnou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, případné úpravy vyživovací povinnosti s úředně ověřenými podpisy účastníků. Rozsudek nabyl právní moci 20. 1. 2020. Na dobu po rozvodu manželství si účastníci uzavřenou písemnou dohodou ze dne 29. 5. 2019 vypořádali veškerý majetek tvořící jejich společné jmění manželů, když mimo jiné si jmenovitě vypořádali