62 C 399/2020-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce si dne 19. 8. 2020 podal u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhal úhrady částky 1 040 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnil tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec], v k. ú. [část obce], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], jehož součástí je stavba, a to budova [adresa] - objekt k bydlení na adrese [adresa]. Žalobce je souladu s § 6 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a článku 15 písm. a), bodu 1 obecně závazné vyhlášky [stát. instituce] č. 14/2013 poskytovatelem sociálních služeb, kterou žalobce mimo jiné poskytuje v jím zřízeném zařízení [název zařízení] [anonymizováno 5 slov], nacházející se na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. Dne 26. 6. 2019 žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytování sociálních služeb v tomto azylovém domě na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 30. 9. 2019 Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytovat v uvedeném období žalované a jejímu nezaopatřenému dítěti sociální službu, a to ubytování, pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí a žalovaná se mimo jiné zavázala platit za tyto sociální služby úhradu ve výši stanovené sazebníkem úhrad za poskytování sociálních služeb. Žalovaná podala dne 2. 7. 2019 výpověď smlouvy o poskytování služby, a tato byla ukončena ke dni 8. 7. 2019. Žalovaná žalobci nezaplatila úhradu za poskytnutí sociální služby v azylovém domě za období od 1. 7. 2019 do 8. 7. 2019 ve výši 1 040 Kč, když jedna dospělá osoba za den je povinna uhradit 80 Kč a dítě za pobyt 50 Kč za den, tj. 130 Kč za den. Dne 25. 7. 2019 žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit do 31. 7. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud dlužnou částku nezaplatila a s ohledem na nezájem žalované toto řešit mimosoudní cestou, nezbývá žalobci, než podat danou žalobu. Žalovaná na dluhu ničeho neposkytla, žalobce jí proto zaslal předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky do 20. 7. 2020. Žalovaná však ničeho doposud neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud činí skutkový závěr, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], když součástí tohoto pozemku je i stavba, a to budova [adresa] objekt k bydlení na adrese [adresa], a to [název zařízení] [anonymizováno 5 slov]. Žalobce s žalovanou 26. 6. 2019 uzavřel smlouvu o poskytování sociálních služeb v předmětném azylovém domě, a to na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 30. 9. 2019, když se zavázal pro žalovanou a její nezaopatřené nezletilé dítě poskytnout ubytování, pomoc při zajišťování stravy, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí v předmětném azylovém domě a žalovaná se zavázala hradit platby za poskytování sociální služby, a to v případě dospělé osoby 80 Kč denně a za nezletilé, nezaopatřené dítě 50 Kč denně za jedno dítě, tj. 130 Kč denně. Žalovaná ukončila smlouvu výpovědí ze dne 2. 7. 2019 a tato smlouva byla ke dni 8. 7. 2019 také ukončena. Žalovaná za poskytování sociálních služeb v předmětném azylovém domě za období od 1. 7. 2019 do 8. 7. 2019 nezaplatila žádnou platbu, proto za 8 dnů je povinna zaplatit celkem částku 1 040 Kč. Žalovaná dne 25. 7. 2019 písemně uznala tento svůj dluh a zavázala se jej zaplatit do 31. 7. 2019. Žalovaná tak neučinila, danou platbu žalobci nezaplatila a neučinila tak ani poté, kdy byla žalobcem o úhradu této částky vyzvána ještě před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne 24. 6. 2020. 4. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce poskytoval žalované na základě uzavřené smlouvy o poskytování sociálních služeb v azylovém domě na ulici [adresa] pro žalovanou a její nezletilé, nezaopatřené dítě sociální služby, a to na dobu od 1. 7. 2019 do 30. 9. 2019. Žalobce se touto smlouvou zavázal poskytovat ubytování, pomoc při zajišťování stravy a pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí a žalovaná se zavázala hradit podle příslušného ceníku platby za poskytování těchto služeb, a to v celkové výši 130 Kč denně. Žalovaná předmětnou smlouvu dne 2. 7. 2019 vypověděla, tato smlouva byla ukončena k 8. 7. 2019, avšak za tuto dobu žalovaná žalobci žádnou platbu neuhradila a neučinila tak ani poté, kdy byla ještě před podáním žaloby k úhradě dlužné částky písemně vyzvána. Žalovaná ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku písemně uznala tento svůj dluh vůči žalobci a zavázala se jej zaplatit. S ohledem na uznání dluhu soud žalobě vyhověl a žalovanou zavázal zaplatit žalobci částku 1 040 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byla podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zavázána zaplatit vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 5. Jelikož žalobce byl se svou žalobou úspěšný v plném rozsahu, byla žalovaná podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázána zaplatit žalobci vzniklé náklady řízení ve výši 1 000 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z hotových výdajů v paušální výši 300 Kč za 1 úkon ve věci, tj. za 2 úkony 600 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 1, odst. 3, písm. 2 x a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci takto vyčíslené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.