161 C 13/2015-44 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a s dalšími nároky, jak vyplývá z výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že si žalovaný vzal od žalobkyně půjčku na základě smlouvy o půjčce [číslo] fakticky si od žalobkyně převzal částku [částka], kterou nevrátil a je tak předmětem tohoto řízení, spolu s poplatkem za sjednání půjčky ve výši [částka], dále spolu se smluvními pokutami a poplatkem za zaslání výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V době od února 2016 do května 2021 bylo řízení přerušeno z důvodu probíhajícího oddlužení žalovaného. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). 5. Soud především z usnesení [název soudu] ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] zjistil, že insolvenční soud vzal na vědomí oddlužení žalovaného a osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. [ulice] se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. [ulice] se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu. 6. Žalobkyně přes ukončené oddlužení žalovaného na žalobě setrvala. 7. S ohledem na uvedená zjištění soud již dále neposuzoval oprávněnost původního nároku žalobkyně, neboť její nárok – i kdyby byl po právu – zaniknul v důsledku ukončeného oddlužení žalovaného, resp. žalovaný byl citovaným usnesením osvobozen od placení všech svých neuspokojených pohledávek, tedy mimo jiné i pohledávky žalobkyně, která je předmětem tohoto řízení. Soud proto v souladu s § 413 a § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, rozhodl ve věci tak, že žalobu zamítnul, neboť žalovaný na základě výše citovaného usnesení insolvenčního soudu byl zproštěn povinnosti zaplatit neuhrazený zůstatek svého dluhu. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, proto by mu obecně náleželo právo na náhradu nákladů řízení, z obsahu spisu ale vyplývá, že mu zatím žádné náklady řízení nevznikly.