26 C 91/2021-59 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici„ řidič/skladník“. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce. Dne [datum] žalobce obdržel poštou od žalované listinu ze dne [datum] označenou jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce“. Z obsahu této listiny je zřejmé, že důvodem zrušení pracovního poměru má být skutečnost, že dne [datum] se žalobce nedostavil k výkonu práce bez jakéhokoliv vysvětlení či omluvy. Zároveň s okamžitým zrušením pracovního poměru mu bylo doručeno Potvrzení o zaměstnání vyhotovené dne [datum] s tím, že pracovní poměr trval od [datum] do [datum]. Žalobce odmítá, že by porušil pracovní smlouvu, když dne [datum] řádně pracoval. Předmětný den rozvážel zboží v Olomouci dle dispozice firmy [právnická osoba], s níž má podle všeho žalovaná uzavřenou smlouvu o rozvozu zásilek. Žalovaná s ním žádným způsobem případné zrušení pracovního poměru neprojednávala, pouze mu jej doručila bez toho, aby se k tomu žalobce mohl vyjádřit. Žalobce odmítá, že by se dopustil porušení pracovních povinností, a proto okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že skutečnosti uvedené v předmětném okamžitém zrušení pracovního poměru se zakládají na pravdě, neboť žalobce se dne [datum] do zaměstnání bez omluvy nedostavil. <b>Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování</b> 3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce nastoupil do pracovního poměru k žalované jako řidič/skladník. 4. Z listiny označené jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem” ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná s žalobcem rozvázala pracovní poměr okamžitým zrušením podle ustanovení § 55 zákoníku práce s odůvodněním, že se žalobce dne [datum] bez jakéhokoliv vysvětlení či omluvy nedostavil do práce. 5. Z výpisu z aplikace CarTracker Digital (záznam o pohybu vozidla) soud zjistil, že žalobce dne [datum] jezdil s vozidlem [registrační značka] od 6:16 hodin do 16:06 hodin. 6. Z listiny označené jako„ [příjmení] moc” ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná udělila žalobci plnou moc k tomu, aby řídil nákladní vozidlo [registrační značka]. 7. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobce byl od [datum] do [datum] práce neschopen ze zdravotních důvodů. 8. Z výpisu z karty řidiče soud zjistil, že žalobce dne [datum] začal jezdit s vozidlem po 6. hodině ranní a tuto činnost ukončil po 16. hodině. 9. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala jako administrativní pracovník u žalované společnosti v období od [datum] do [datum]. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou. Svědkyně ví, že žalobce u žalované pracoval jako řidič, ale proč došlo k rozvázání pracovního poměru s žalobcem, neví, pouze slyšela od jednatele žalované, že žalobce nepřišel do práce, a proto byl s ním rozvázán pracovní poměr. Svědkyně pak na pokyn jednatele podle vzoru z internetu vypracovala předmětné okamžitého zrušení pracovního poměru. Svědkyně dále vypověděla, že žalovaná společnost spolupracovala se [právnická osoba], přičemž žalobce vozil zboží z firmy Raben někde od Olomouce. <b>Právní hodnocení skutkového stavu</b> 10. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 11. Z citovaného ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce plyne právo zaměstnavatele výjimečně zrušit pracovní poměr zaměstnance za předpokladu, že zaměstnanec porušil svou povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, přičemž toto porušení povinnosti musí dosáhnout intenzity porušení„ zvlášť hrubým způsobem.“ Okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 písm. b) zákoníku práce je výjimečným institutem a lze k němu přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 1995, sp. zn. 6 Cdo 137/94). 12. Ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, a proto je na soudu, aby podle svého uvážení s ohledem na všechny okolnosti případu sám tuto hypotézu vymezil. Je tedy věcí soudu, aby posoudil, zda se zaměstnanec dopustil zaviněného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a v případě kladného závěru rozhodl, o jaký stupeň porušení této povinnosti se v daném případě jednalo. Při zkoumání intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétní povinnosti zaměstnance, k důsledku porušení povinností zaměstnance pro zaměstnavatele, a podobně. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná v řízení neprokázala, že by se žalobce dopustil porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Žalovaná žalobci vytýkala, že se dne [datum] bez omluvy nedostavil do práce. Tato skutečnost však byla vyvrácena výpisem z aplikace CarTracker Digital (záznam o pohybu vozidla), ze kterého plyne, že žalobce dne [datum] jezdil s vozidlem [registrační značka] od 6:16 hodin do 16:06 hodin. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná právě vozidlo s [registrační značka] svěřila žalobci za účelem plnění pracovních povinností. Tyto listinné důkazy pak zcela korespondují s výpisem z karty řidiče, ze kterého plyne, že žalobce dne [datum] začal jezdit s vozidlem po 6. hodině ranní a tuto činnost ukončil po 16. hodině. Všechny tyto listinné důkazy pak ve svém souhrnu vyvracejí tvrzení žalované o tom, že žalobce dne [datum] nepracoval. Pokud tedy žalovaná s žalobcem rozvázala pracovní poměr okamžitým zrušením z důvodu, že se dne [datum] nedostavil bez omluvy do práce, pak vzhledem k tomu, že neomluvená absence žalobce dne [datum] prokázána nebyla, soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] je neplatné. 14. Procesně úspěšný žalobce má také proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v náhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobce učinil v této věci 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast u dvou soudních jednání). 15. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činí 2 500 Kč, a proto při 4 úkonech právní služby je odměna 10 000 Kč (4 × 2 500 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobci náhrada hotových výdajů, a to 4 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč (4 × 300 Kč). Dále byla přiznána náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 12 započatých půlhodin po 100 Kč ve výši 1 200 Kč (zástupce žalobce cestoval k soudu dvakrát ze Šternberku do Ostravy a zpět, přičemž jedna cesta trvá autem maximálně 1,5 hodiny, a proto zástupce žalobce mohl strávit na cestách maximálně 6 hodin, tedy 12 půlhodin). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána náhrada cestovních výdajů za dvě cesty právního zástupce žalobce ze Šternberku do Ostravy a zpět, přičemž jedna cesta je dlouhá 100 kilometrů, a proto zástupce žalobce v souvislosti s tímto řízením ujel 400 kilometrů a náhrada cestovních výdajů tak činí 3 123 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21% DPH (z částky 15 523 Kč) ve výši 3 260 Kč a včetně náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč činí 20 783 Kč. 16. Žalovaná byla zavázaná zaplatit tuto náhradu nákladů řízení žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.