32 C 294/2015-535 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobci se žalobou ze dne 7. 12. 2015, kdy původně byla žaloba podána také nezletilým [celé jméno původního účastníka], narozeným 9. 6. 2014, domáhali vydání rozhodnutí, jímž by byl nezletilému [celé jméno původního účastníka] přiznán nárok na bolestné ve výši 500 000 Kč a odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 17 500 000 Kč. Matka nezletilého [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalobkyně] pak požadovala stejně jako otec [celé jméno žalobce] odškodnění nemajetkové újmy u každého ve výši 1 000 000 Kč. Svou žalobu odůvodnili skutečností, že dne 9. 6. 2016 v 09:05 h. došlo k narození nezletilého [celé jméno původního účastníka] jako patologického plodu, a to císařským řezem, kdy se jednalo o akutní císařský řez, přičemž žalovaná nesprávně stanovila strategii vedení porodu, nedostatečně vyhodnotila rizikové faktory a neprovedla indukci porodu včas tak, aby nedošlo k intrauterinní tísni plodu. V důsledku tohoto postupu nastal stav, kdy nezletilý [celé jméno původního účastníka] se narodil jako hypotonické dítě, které nedýchalo, bylo bez srdeční akce a byla zahájena oživovací činnost. Následně byl nezletilý přeložen do Fakultní nemocnice [obec] na oddělení neonatologie, přičemž došlo k nevratnému těžkému neurologickému poškození nezletilého, tento měl zcela vymizelý polykací, sací a kašlací reflex, byl krmen nasogastrickou sondou a byl mu přifoukáván kyslík v inhalačním aerosolu. Potřeboval 24 hodinou nepřetržitou péči, kontinuální sledování všech základních životních funkcí a naděje na jeho uzdravení v době podání žaloby neexistovala. Následně pak došlo k tomu, že nezletilý [celé jméno původního účastníka] dne 22. 4. 2017 zemřel. Poté již bylo řízení nadále ve vztahu ke všem shora uplatněným nárokům vedeno toliko žalobkyní a. a žalobcem b., tj. rodiči nezletilého. Při odůvodnění nároku žalobci uvedli, že dle patrných indicií žalobkyně trpěla preeklampsií, kterou žalovaná nerozpoznala, když nereagovala na odchylky a změny ve zdravotním stavu při jednotlivých vyšetřeních, které u žalobkyně a. nastaly, nadto nebyla vždy provedena rutinní vyšetření, která mají u těhotné ženy být provedena, a to zejména měření tlaku krve, zjišťování přítomnosti bílkoviny v moči, váha plodu a taktéž nereagovali nikterak na subjektivní sdělení žalobkyně a. o silných otocích nejen dolních končetin, ale také horních končetin a zejména v obličeji, která žalobkyně a. žalované sdělovala při kontrolách v době od 2. 6. 2014 do 9. 6. 2014, tato jednak nebyla zaznamenána v jednotlivých lékařských zprávách, má tedy za to, že lékařské zprávy jsou neúplné a jednak na tato nebylo nikterak lékaři žalované reagováno. Porod byl indukován na 10. 6. 2014, přičemž žalobci mají za to, že bylo příliš dlouho vzhledem k potížím žalobkyně a. vyčkáváno s indukcí porodu a v tom také spatřují pochybení žalované. Pokud došlo k indukci porodu 9. 6. 2014, jednalo se o akutní císařský řez poté, kdy již z jednotlivých vyšetření bylo zcela patrno, že situace je vážná, dochází k intrauterinní tísni plodu, bradykardii a následně tedy hypoxii plodu, která se projevila poškozením zdraví nezletilého [jméno], tak jak bylo shora popsáno. Ihned po porodu nebyla situace zcela zřejmá, rodiče nedostali žádné informace o tom, co se stalo a nebyla ani vyšetřena placenta, čímž by mohla být zjištěna příčina poškození zdraví dítěte. V následné péči pak dle žalobců jim nebyl poskytován dostatek informací ze strany žalované, pokud pak byla dále situace řešena ve Fakultní nemocnici [obec], zde již informace rodičům podány byly. Pro žalobce uvedená situace znamenala těžkou zátěž v rámci rodičovského postavení a také v rámci partnerského soužití, kdy poté, kdy se po měsíci dozvěděli, že zdravotní stav syna se nezlepší, každý z rodičů se s nastalou situací vypořádával jinak, což v konečném důsledku vedlo k jejich rozchodu. Také nutno uvést, že žalobkyně a. byla již zatížena anamnézou z minulého těhotenství, kdy došlo k spontánnímu potratu v 7. týdnu těhotenství. Žalobci dále žalované vytýkají nedostatečné vedení zdravotnické dokumentace, kdy v této schází údaje o učiněných výkonech a také mají za to, že nebyla dostatečně odborně provedena resuscitace u nezl. [jméno], a v uvedeném spatřují další pochybení žalované. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Má za to, že porod byl veden standardním způsobem a nedošlo k žádnému pochybení, a pokud nejsou ve zdravotnické dokumentaci uvedeny veškeré informace, žalovaná tyto doplnila výslechem zúčastněných osob a má za to, že bylo prokázáno, že veškerá rutinní vyšetření v případě posouzení zdravotního stavu žalobkyně a. byla provedena. Ze strany lékařů nebyly shledány symptomy preeklampsie u žalobkyně a., proto také nebylo v těchto intencích postupováno. Co se pak týče prováděné resuscitace, má za to, že tato byla provedena odpovídajícím způsobem, lékaři s potřebnou odborností. Komplikace, které při resuscitaci nastaly, jsou častými a bylo na ně dostatečně reagováno. Nadto tyto měly vliv na celkový zdravotní stav novorozence, nikoliv však na poškození jeho centrální nervové soustavy. V rámci dalších námitek co do vedení zdravotnické dokumentace a zápisu postupu při porodu a po něm, má žalovaná za to, že je ve zdravotnické dokumentaci uvedeno vše potřebné a i pokud by zde některý z údajů chyběl, není uvedené v příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezl. [jméno]. Žalovaná má tedy za to, že ze strany žalované nedošlo k postupu non lege artis, a pokud nešťastnou souhrou okolností došlo k tak těžkému poškození zdraví nezletilého dítěte, žalovaná nemůže nést zodpovědnost za výsledek. 3. Vedlejší účastník taktéž navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, přičemž ve svém procesním stanovisku odkázal na procesní stanovisko a skutková tvrzení uvedená žalovanou. <b>4. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:</b> 5. Z lékařských zpráv žalobkyně a. bylo zjištěno, že v rámci kontrol, které probíhaly v roce 2014 v posledním měsíci těhotenství 14. 5., 21. 5., 28. 5., byla provedena rutinní vyšetření tlaku krve i přítomnosti bílkoviny v moči, následně pak mimořádná kontrola 31. 5. 2014, zde nebyla vyšetřena moč, stejně jako 2. 6. a 5. 6. 2014 a dne 5. 6. 2014 dle lékařských zpráv nebyl změřen tlak krve. O váze plodu jsou uvedeny dílčí informace, o váze matky nejsou uvedeny informace žádné, co do otoků, jsou konstatovány pouze otoky diskrétní. Co do zdravotní anamnézy žalobkyně ze zdravotnické dokumentace bylo zjištěno, že u žalobkyně a. se jedná o druhé těhotenství, v prvém případě došlo ke spontánnímu potratu v 7. týdnu těhotenství. 6. Z výpisu účtu žalobkyně a. u zdravotní pojišťovny pak bylo zjištěno, že při kontrole dne 31. 5. 2014 bylo provedeno cílené vyšetření gynekologem a porodníkem, dne 2. 6. 2014 pak vyšetření v prenatální poradně spolu s odběrem materiálu z pochvy, čípku a hrdla děložního, externí kardiotografické vyšetření, mikroskopické vyšetření nativního preparátu a 5. 6. 2014 pak mikroskopické vyšetření nativního preparátu, odběr materiálu z pochvy, čípku a hrdla děložního, vyšetření v prenatální poradně. 7. Z výslechu svědka - lékaře žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byť z lékařské zprávy ze dne 2. 6. 2014 nevyplývá, že by byl změřen tlak, k tomuto došlo a byl změřen v hodnotě 140/80. Dále uvedl, že jsou vždy při kontrole prováděna rutinní vyšetření, a to vyšetření tlaku krve a moči, kdy toto bylo u žalobkyně provedeno, pouze pak při kontrolách, kdy tato měla výtok, nebyla vyšetřena moč, neboť to nebylo možné, výsledky by byly znevěrohodněny. U žalobkyně a. žádné otoky nikoliv běžné ve vztahu ke stádiu těhotenství nezaznamenal. Co do diskrepance váhy plodu dne 31. 5. 2014 a dne 2. 6. 2014, kdy si sám udělal poznámku v podobě otazníků, měl jisté pochybnosti o nárůstu váhy plodu, následně pak 5. 6. 2014 byla naměřena váha plodu, která je v normálních mezích. Tento nárůst váhy dle ultrazvuku by s přítomností preeklampsie neměl souvislost, v tomto případě by byla váha plodu spíše nižší a klesala by. Dle svědka u žalobkyně a. přítomna preeklampsie nebyla, pokud byl změřen tlak 150/100 v den porodu, tak se nejedná o nikterak vysoký tlak, který by naznačoval přítomnost preeklampsie u těhotné ženy. Doporučení pro hospitalizaci a další vyšetření jsou v případě tlaku 160/110 a také by musel přetrvávat po delší dobu. U žalobkyně nedošlo k vyvolání porodu v den 2. 6. 2014, na nějž byl stanoven termín porodu, neboť u žalobkyně nebyly přítomny kontrakce, neodtekla jí plodová voda, jiná medicinská indikace dána nebyla, byl tedy stanoven termín indukce porodu pak na 10. 6. 2014, když má za to, že se jednalo o postup zcela odpovídající zdravotnímu stavu žalobkyně a. Dle svědka k intrauterinní tísni plodu a následné těžké hypoxii plodu podle odhadu a zkušeností mohlo dojít v důsledku komprese pupečníku. 8. Z výslechu svědka – lékaře žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] pak byly soudem zjištěny obdobné informace jako z výslechu svědka [příjmení] [příjmení]. Svědek se shoduje, že mohly být provedeny jisté lék