37 C 6/2022-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou, doručenou soudu dne 22. 9. 2021, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 9. 7. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 29. 7. 2019 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě níž zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 4. 5. 2020, kdy byla Smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek žalobkyně, měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení Smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení. V daném případě šlo o set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ technická zařízení“). Tato technická zařízení, která žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na Smlouvě, v rozporu se svou povinností nevrátila, v důsledku čehož žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. K okamžiku ukončení Smlouvy k datu 30. 4. 2020, byla Smlouva se žalovanou ukončena deaktivací služeb, kdy k uvedenému datu žalobkyně od Smlouvy odstoupila, protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou odměn za poskytování služeb a již k datu 31. 1. 2020 byly služby omezeny. Upomínkou ze dne 5. 4. 2020 byla žalované poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění povinnosti do 30. 4. 2020, přičemž žalovaná byla v této upomínce rovněž upozorněna, že nebude-li dluh zaplacen ani dodatečně, dojde k ukončení Smlouvy. Žalovaná byla vyzvána 25. 6. 2021 k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty, ale této výzvě nevyhověla. Jelikož se žalovaná ocitla vůči žalobkyni s plněním v prodlení, požaduje žalobkyně také úhradu úroků z prodlení od 9. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k projednávané věci nevyjádřila. 3. V souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci jednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Listinnými důkazy předloženými žalobkyní vzal soud za prokázáno, že účastnice řízení uzavřely dne 29. 7. 2019 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a v souvislosti s touto Smlouvou byla žalobkyní žalované poskytnuta 2 zařízení, a to set-top bosy sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalovaná neplnila své závazky ze Smlouvy, proto došlo k ukončení smlouvy tak, že žalobkyně od Smlouvy po předchozí výzvě k dodatečnému plnění odstoupila, čímž žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč jako smluvní pokutu za každý nevrácený set-top box. Žalovaná této výzvě nevyhověla ani přes podání předžalobní upomínky. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, přičemž následně došlo k ukončení Smlouvy a tímto vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené technické zařízení, což ani přes výzvu žalovaná neučinila a žalobkyně má proto v souladu s uzavřenou Smlouvou v souladu s ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), právo požadovat sjednanou smluvní pokutu v celkové výši 10 000 Kč, tj. 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku celkem 10 000 Kč, a jelikož se žalovaná s plněním vůči žalobkyni ocitla v prodlení, byla zavázána zaplatit také v souladu s ust. § 1970 o. z. zákonné úroky z prodlení, jejichž výše je dána ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěšný nebyl. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení vynaložených účelně k uplatňování práva, když ve věci byla zcela úspěšná, přičemž za účelně vynaložené náklady je třeba považovat náhradu za zastoupení v řízení advokátem, tedy odměnu za zastupování za 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu věci, sepis žaloby a předžalobní upomínku ve výši à 200 Kč dle § 11, § 14b, §14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její zástupce je plátcem DPH, byl jí v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznán nárok 21 % DPH z odměny advokáta a režijních paušálů. Dále bylo na nákladech řízení žalobkyni přiznáno 400 Kč, které zaplatila za soudní poplatek. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Ve věci byl soudem aplikován § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o typický případ formulářové žaloby, v níž se pravidelně mění pouze údaje, týkající se žalovaného, data a čísla smlouvy a výše dluhu. 7. Lhůta k plnění byla žalované stanovena 3 dny od právní moci rozhodnutí v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.