62 C 21/2021-82 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně si dne 4. 11. 2020 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 991,17 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb. a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle § 4 energetického zákona. Zaměstnanci společnosti [právnická osoba], zplnomocněným žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 11. 11. 2019 kontrolou [číslo] zjištěno, že v odběrném místě žalovaného [číslo] na adrese [adresa], dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 energetického zákona, což je patrno z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 11. 11. 2019 a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Kontrolou uvedeného odběrného místa byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektrické energie z neměřené části elektroinstalace. Při detailní kontrole neměřených části elektrického rozvodu bylo zjištěno napojení na neměřenou část hlavního domovního vedení, napojení bylo provedeno 1 fázovým vodičem CY 2,5 mm2, který byl připojen přes svorku na stávající vodič HDV, který sloužil jako přívodní vedení pro druhé odběrné místo v prvém patře. Neoprávněně připojený vodič vedl přes zeď do části elektroinstalace domu. Do objektu tak byla přivedena neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením průtoku proudu. Provedeným šetřením Policie ČR byl zjištěn neoprávněný zásah do odběrného místa [číslo] kterého se dopustil neznámý pachatel tím, že v neupřesněném období, nejpozději do 8. 11. 2019, na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, připojil vodič, který vedl do zdi za elektroměrnou deskou a končil na nezjištěném místě. Policie ČR proto spis postoupila k projednání Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen ERÚ). Tato věc odložila, neboť nezjistila do 60 dnů od přijetí oznámení skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Pasivní legitimace je v tomto případě dána ustanovením § 28 odst. 1 písm. d) energetického zákona, když žalovaný, jakožto zákazník, na předmětném odběrném místě je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 energetického zákona a ustanovením § 9 vyhlášky tak, aby tato co nejvíce odpovídala skutečné škodě, kdy doba trvání neoprávněného odběru byla s ohledem na opakované samoodečty stanovena na 24 měsíců a jeho množství odpovídá rozdílu průměrné denní spotřeby po provedené kontrole. Skutečná doba trvání neoprávněného odběru není známá. Z historie spotřeb předmětného odběrného místa však lze předpokládat podstatně delší trvání neoprávněného odběru. Rozdíl spotřeby za 24 měsíců činí 2.720 kWh. Výsledné množství neoprávněně odebrané elektřiny ve výši 2.720 kWh je vynásobeno cenou stanovenou cenovým rozhodnutím ERÚ, účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, tj. 5, 68748 Kč/kWh, kde je také připočítáno DPH, což vyplývá z žalobkyní doloženého důkazu, a to podrobného výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení, případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly společností [právnická osoba] vyčísleny na částku 14 521,21 Kč. Výsledná škoda činí 29 991,17 Kč, a představuje neoprávněný odběr + náklady na jeho zjištění. Žalobkyně vystavila žalovanému 7. 7. 2020, se splatností 28. 7. 2020, fakturu [číslo] na částku 29 991,17 Kč. Žalobkyně v souvislosti s neoprávněným odběrem vznikla škoda a byla nucena vynaložit náklady na zjištění tohoto neoprávněného odběru, které společnosti [právnická osoba] uhradila, což dokládá čestným prohlášením z 30. 9. 2020. Žalovaný dosud svůj dluh nezaplatil. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku dne 11. 8. 2020 a předžalobní upomínku dne 30. 9. 2020 k úhradě dlužné faktury. Žalobkyně v doplněném podání ze dne 3. 2. 2021 uvedla, že při kontrole odběrného místa žalovaného 8. 11. 2019 byl za elektroměrnou deskou zde osázenou, umístěnou v bytě žalovaného, zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, spočívající v připojení a odběru elektřiny z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, a to prostřednictvím vodiče vyvedeného z hlavního jističe, který byl skrytě za elektroměrnou deskou připojen na část vedení, kterým procházela neměřená elektřina. V době kontroly byl tento vodič pod napětím a byl v něm naměřen průtok proudu. Toto napojení bylo jištěno pojistkou v hlavní domovní skříni o velikosti 35A. Průběh kontroly včetně naměřeného napětí a průtoku proudu na neoprávněně připojeném vodiči byl zaznamenán na videozáznamu, který byl předán Policii ČR. Kontrola následně musela být přerušena k žádosti žalovaného, který musel k lékaři. Při následné kontrole dne 11. 11. 2019 bylo zjištěno, že předmětný neoprávněně připojený vodič byl za elektroměrnou deskou násilně přerušen a byl zde již patrný pouze jeho kousek, který byl stále připojený k té části vedení, kterou procházela neměřená elektřina. Konec tohoto neoprávněně připojeného vodiče byl přelepen izolační páskou. Odstraněnou část neoprávněného napojení bylo možno odstranit bez demontáže zajištěné elektroměrné desky s elektroměrem, a to po demontáži podružné části elektroměrového rozvaděče. Uchycení elektroměrového rozvaděče bylo provedeno hmoždinkami ve staré cihlové zdi. Celý průběh této kontroly byl rovněž zaznamenán na videozáznam, který byl předán Policii ČR. Policie tak došla k jednoznačnému závěru, že v odběrném místě žalovaného došlo k neoprávněnému zásahu do jeho odběrného místa, a to bez souhlasu provozovatele, tj. žalobkyně, kterého se dopustil neznámý pachatel tím, že na odběrné elektrické zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, připojil neměřený vodič. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny, spočívající v připojení té části zařízení, kterým prochází neměřená elektřina. Po kontrole provedené 8. 11. 2019 došlo v odběrném místě zákazníka k výraznému nárůstu spotřeby. Odpovědnost žalovaného za škodu je platnou legislativou i judikaturou pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku dodavatele oproti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektrického proudu i jeho výše, se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž zvláštním právním předpisem, a to energetickým zákonem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální, přičemž obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyl zjištěn žádný jiný škůdce, který by byl za nezákonný odběr odpovědný, je v souladu s judikaturou odpovědností žalovaného jakožto zákazníka, který měl uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny k tomuto odběrnému místu nepřetržitě minimálně od roku 2005. Ten je povinen odběr a vzniklou škodu uhradit bez ohledu na to, zda sám neoprávněný odběr a následnou škodu zavinil, či nikoliv, a bez ohledu, zda měl či neměl z tohoto neoprávněného odběru prospěch. Připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, je typickým případem neoprávněného odběru v situacích, kdy se odběratel snaží zastřít část svého odběru, každopádně tento odběr nelze realizovat nevědomky, omylem či bez přičinění odběratele. Zákon v případě výše uvedeného odběru nevyžaduje ani existenci odběru, ten je presumován, stejně jako vznik škody. Zákon výslovně zakazuje, aby na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, byly prováděny jakékoliv zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, tj. žalobkyně. V tomto případě bylo zadokumentováno nejen neoprávněné připojení, ale i samotný probíhající neoprávněný odběr. Žalobkyně u jednání na tomto svém žalobním návrhu setrvala. 2. Žalovaný si dne 23. 12. 2020 podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, když uvedl, že neuznává nárok žalobkyně, neboť se nepodařilo černý odběr ze strany žalovaného prokázat, proto není pasivně legitimován k vymáhání škody vzniklé žalobkyni a domáhá se tak zamítnutí žaloby. V písemném podání ze dne 20. 10. 2021 uvedl, že setrvává na svém tvrzení, že k žádnému neoprávněnému odběru v jeho odběrném místě nikdy nedocházelo, ani nedochází, když žalovaný na uvedené adrese bydlí celý svůj život, dům byl postaven před válkou v roce 1939 a žalovaný není schopen říct, co se v domě mohlo dít ohledně elektrické energie bez jeho vědomí v letech, kdy byl dítětem. Tvrdí, že on sám nikdy nic