62 C 23/2021-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Manželka si dne 18. 1. 2021 podala u soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu manželství účastníků, které bylo uzavřeno 18. 4. 2015 před [stát. instituce]. U obou se jedná o manželství prvé a poslední společné bydliště měli v [obec]. Z počátku bylo jejich soužití bezproblémové, po třech měsících se narodily dvě děti, [anonymizováno] [jméno] a [jméno]. Přibližně po roce a půl začalo docházet mezi nimi k rozporům, které vycházely z rozdílných povah a temperamentu, týkaly se názorů na způsob vedení domácnosti, finančních záležitostí i rozdílných zájmů. Postupně docházelo k citovému ochlazení a utlumení sexuálních kontaktů. Od počátku roku 2019 oba manželé spávali odděleně. Od 2. 6. 2019 došlo k faktickému rozchodu manželů, když se manželka odstěhovala ke svému příteli [jméno] [příjmení] do jeho bytu v [obec]. V současné době manželka předpokládá trvalé soužití se svým přítelem, s nímž počala a porodila dceru [jméno]. V rodném listě je zapsán manžel, nikoliv biologický otec [jméno]. Manželé nemají sexuální kontakt po dobu více než 25 měsíců a 17 měsíců nesdílí společnou domácnost a manželka vytvořila rodinu s p. [jméno] [příjmení]. Žádá proto, aby jejich manželství bylo rozvedeno a na tomto svém návrhu u jednání taktéž setrvala. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil, k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti manžela. 3. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: z oddacího listu, z něhož bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství 18. 4. 2015 před [stát. instituce] a u obou se jedná o manželství prvé. Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 5. 2021 sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci nezletilých [jméno] a [jméno] [příjmení], narozených [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum] bylo prokázáno, že nezletilé děti [jméno] a [jméno] byly svěřeny do střídané péče obou rodičů a stanoveno otci výživné k těmto dětem a stanoveno výživné pro oba rodiče k těmto dětem a nezletilá [jméno] byla svěřena do péče matky s tím, že se otci výživné pro nezletilou [jméno] nestanoví s tím, že shodná úprava výkonu rodičovské odpovědnosti ke všem třem dětem platí i na dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci 8. 7. 2021 a z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2022 sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že odvolací řízení ve věci odvolání otce o péči a výživu i pro dobu po rozvodu manželství bylo zastaveno, když otec vzal své odvolání výslovně zpět. Z výpovědi manželky bylo prokázáno, že poslední společné bydliště měli v [obec] a z počátku bylo vše mezi nimi bez problémů, když tyto začaly vznikat postupem času, začali se hádat a hádali se v podstatě denně, a to o peníze, o chod domácnosti, děti, s tím, že manžel nesnese názor jiného, pak už se vůbec v ničem neshodli. Od počátku roku 2019 se přestali intimně stýkat, v březnu pak manželka navázal známost s p. [příjmení] a tuto udržuje doposud a považuje tento vztah za perspektivní i do budoucna. Z jejího soužití s přítelem se narodila dcera [jméno], ke které nyní bylo popřeno otcovství, ale rozsudek ještě není v právní moci. Od května 2019 se začala postupně ke svému příteli stěhovat a od června tam žije doposud. V současné době nemá zájem o obnovení společného manželského soužití, a pokud se týká dětí, tak dcery mají k manželu hezký vztah, střídavá péče mezi nimi funguje, když jsou schopni se domluvit i na různých výjimkách v případě potřeb dětí. 4. Na základě provedeného dokazování soud činí skutkový závěr, že účastníci uzavřeli manželství dne 18. 4. 2015 před [stát. instituce], u obou se jedná o manželství prvé a poslední společné bydliště měli v [obec]. Za dobu trvání soužití se narodily 3 děti, a to [anonymizováno] [jméno] a [jméno] a dcera [jméno], ale otcem [jméno] není manžel matky, ale přítel [jméno] [příjmení], otcovství již bylo popřeno, avšak rozhodnutí není doposud v právní moci. Na dobu po rozvodu manželství tak byla upravena péče a výživné k nezletilým dětem tak, že ve vztahu k [jméno] a [jméno] bylo rozhodnuto o střídané péči obou rodičů a bylo jim stanoveno výživné, ve vztahu k nezletilé [jméno] tato byla svěřena do výlučné péče matky a otci nebylo stanoveno výživné s tím, že stejná úprava platí i na dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci 8. 7. 2021, když odvolání proti rozsudku vzal otec dětí 25. 1. 2022 výslovně zpět a odvolací řízení bylo proto zastaveno. Soužití účastníků bylo z počátku bezproblémové, pak začaly mezi nimi vznikat problémy a rozpory, které vycházely z rozdílných povah obou manželů a týkaly se odlišných názorů na způsob vedení domácnosti, finanční záležitosti i různých pohledů na výchovu dětí. Od počátku roku 2019 se pak přestali intimně stýkat, v březnu 2019 manželka navázala známost se [jméno] [příjmení], kterou udržuje i do současné doby, s nímž má dceru [jméno]. V květnu se začala stěhovat ke svému příteli, od června pak žije výhradně u něj, od té doby bylo ukončeno veškeré soužití mezi účastníky i společné bydlení. V současné době žádný z nich již nemá zájem o obnovení společného manželského soužití. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není stanoveno jinak. 8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. Manželka se v tomto řízení domáhala rozvodu manželství účastníků, které tito uzavřeli dne 18. 4. 2015 před [stát. instituce], když u obou manželů se jedná o manželství prvé a poslední společné bydliště měli v [obec]. Za dobu trvání jejich soužití se účastníkům narodily tři děti, a to [anonymizováno] [jméno] a [jméno] a také dcera [jméno], jejímž biologickým otcem není manžel matky, ale přítel [jméno] [příjmení]. Ke všem dětem byla upravena péče a výživné na dobu po rozvodu manželství rozsudkem ze dne 6. 5. 2021, když dcery [jméno] a [jméno] byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů, bylo jim taktéž stanoveno výživné k těmto dětem, nezletilá [jméno] byla svěřena do výlučné péče matky a otci stanoveno výživné nebylo právě s ohledem na skutečnost, že není biologickým otcem dítěte. V současné době již bylo popřeno otcovství k nezletilé [jméno], avšak rozsudek není dosud pravomocný. Soužití účastníků je nesouladné od počátku roku 2019, kdy mezi nimi začaly postupem času vznikat problémy, pro které se hádali, hádky v podstatě už byly každodenní a předmětem hádek byly různé názory na vedení domácnosti, na finanční záležitosti, taktéž na výchovu dětí a pak už se v podstatě neshodli na ničem. Od počátku roku 2019 se přestali intimně stýkat, v březnu 2019 manželka navázala známost se [jméno] [příjmení], k němuž se v červnu 2019 odstěhovala. Od té doby účastníci spolu nehospodaří a taktéž nežijí a nebydlí. V současné době manželka nemá zájem o obnovení společného manželského soužití a soud dovozuje, že ani manžel zájem o toto společné soužití nemá, když k návrhu na rozvod manželství se nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, soud tedy má za to, že tímto vyjádřil svůj postoj k jejich manželství. Soud tedy z tohoto usuzuje a činí závěr, že ani on nemá zájem o obnovení společného manželského soužití, neboť pokud by jakýkoliv zájem na setrvání v tomto manželství měl, pak by včas a řádně tento svůj zájem projevil. Soud tedy dovozuje, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a z tohoto důvodu jsou splněny podmínky pro to, aby ve smyslu § 755 odst. 1 občanského zákoníku soud manželství rozvedl. S ohledem na výše uvedené soud návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když příčiny rozvratu manželství shledal na stranách obou účastníků a spatřuje je v jejich neschopnosti se dohodnout na podobě jejich soužití, na finančních záležitostech, způsobu vedení domácnosti, péče o děti, když tyto neshody vyústily v jejich odcizení a ukončení společného manželského soužití. Rozvrat mezi účastníky byl pak dovršen tím, že manželka navázala známost s jiným mužem, k němuž se odstěhovala, a tuto známost udržuje i v současné době a považuje ji za perspektivní i do budoucna. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když manželka se tohoto práva výslovně vzdala, a manželu s ohledem na obsah spisu žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.