63 C 375/2021-9 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by zdejší soud zrušil jeho vyživovací povinnost vůči žalované. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že vyživovací povinnost pro žalovanou mu byla naposledy stanovena rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum], žalovaná jej po obdržení výživného na měsíce listopadu [rok] informovala, že ukončila studium na vysoké škole a nastoupila do zaměstnání v [obec] spořitelně. Výživné bylo uhrazeno do [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že souhlasí s návrhem žalobce zrušit vyživovací povinnost. 3. Diplomem [anonymizováno] – [ulice] univerzita [obec] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná získala vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu [příjmení] politika a správa. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], vzal soud za prokázané, že výživné pro tehdy nezletilou [celé jméno žalované] bylo s účinností od [datum] zvýšeno na částku 3 000 Kč měsíčně. 4. Shodnými tvrzeními účastníků vzal soud za prokázané, že výživné bylo ze strany žalobce řádně hrazeno do [datum] a žádný dluh na výživném nevznikl. 5. Dle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 6. Dle ust. § 911 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. V řízení bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposledy upravena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], tak, že výživné pro tehdy nezletilou [celé jméno žalované] bylo s účinností od [datum] zvýšeno na částku 3 000 Kč měsíčně. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná v září [rok] ukončila studium na vysoké škole, když žalovaná získala vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu [příjmení] politika a správa. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná je již sama schopna se živit, a to nejpozději ke dni [datum], a proto vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl ve věci plný úspěch žalobce, který však náhradu nákladů řízení po žalované nepožadoval.