80 C 224/2021-48 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 23. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným podle zákona o elektronických komunikacích dne 18. 5. 2015 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnost (dále jen„ VOP“), s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se dodržovat povinnosti v nich uvedené v rámci svého prohlášení, které je součástí Smlouvy. Tímto způsobem se součástí Smlouvy stal rovněž ceník [právnická osoba]. Předmětem Smlouvy byl závazek [právnická osoba] poskytovat žalovanému sjednané služby elektronických komunikací, popřípadě další služby za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit v ceníku sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci Smlouvy byl mezi společností [právnická osoba] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([anonymizováno]: [číslo] [anonymizováno]) (dále jen„ Zařízení“). Převzetí Zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 19. 5. 2015. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající ze Smlouvy tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby elektronických komunikací, využila žalobkyně svého práva dle článku [číslo] VOP a odstoupila od Smlouvy dopisem ze dne 9. 3. 2016 zaslaným žalovanému v souladu s článkem 2.9 VOP. V rámci odstoupení od Smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a byl upozorněn na povinnost vrátit Zařízení. V souladu s ustanovením článku 7.4 VOP byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční Zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení Smlouvy. Pro případ nevrácení Zařízení si v rámci Smlouvy sjednala [právnická osoba] se žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný [příjmení] [právnická osoba] nevrátil, byl žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku společnosti ve výši 2 000 Kč. K vrácení Zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl ze strany [právnická osoba] žalovaný opakovaně vyzýván. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění povinnosti předžalobní výzvou prostřednictvím své zástupkyně dne 1. 6. 2020. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listin soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: dne 18. 5. 2015 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a současně poskytla žalovanému [příjmení] [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([anonymizováno]: [číslo] [anonymizováno]) za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Žalovaný při podpisu Smlouvy souhlasil s Všeobecnými obchodními podmínkami, ve kterých bylo stanoveno, že v případě, pokud není vráceno pronajaté Zařízení včas a v pořádku, je právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za zapůjčené Zařízení. Žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze Smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne 9. 3. 2016 odstoupila od Smlouvy uzavřené s žalovaným a zároveň vyzvala žalovaného k vrácení Zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy, s možností uplatnění smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč v případě nevrácení Zařízení. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 31. 1. 2019 má soud za prokázáno, že [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, žalovanému to bylo písemně oznámeno dne 18. 3. 2019. Žalovaný byl dále vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2020. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil ohledně aktivní legitimace žalobkyně dle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) tím, že soud dovodil, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Nárok žalobkyně soud posoudil dle ujednání o smluvní pokutě v souladu s ustanovením § 2048 a násl. o. z. o smluvní pokutě, která byla sjednána ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v rozhodném znění. Ujednání mezi stranami posoudil soud jako platné a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky - smluvní pokuty žalobkyni, kdy žalovaný sám netvrdil ani neprokázal, že by předmětné Zařízení žalobkyni vrátil, žalobě tak bylo vyhověno v celém rozsahu. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně, která byla ve sporu procesně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který byl procesně neúspěšný. Byly přiznány náklady v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 200 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a třikrát režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč Náklady právního zastoupení činí celkem 900 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupkyně žalobkyně doložila registraci plátce DPH, kdy 21% DPH z částky 900 Kč činí 189 Kč Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 1 089 Kč + zaplacený soudní poplatek 400 Kč, náklady řízení celkem činí 1 489 Kč. V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby ve věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření smlouvy a údaje týkající se výše dluhu a splatnosti. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu. Proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní. 6. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 7. Lhůta k plnění byla dána v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.