123 C 2/2023-52 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soud dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 55 446,17 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná nebyla v období od [datum] do [datum] pojištěna na území [obec] re-publiky a nebyla pojištěncem [anonymizováno] zdravotní pojišťovny [země], přesto v uvedeném období čerpala na území ČR zdravotní služby, které žalobce uhradil, a to v celkové výši 55 446,17 Kč (k výši požadované částky dále viz čl. III návrhu). Pojištěnka byla od roku 2017 zaměstnána ve [příjmení] [jméno] a poté, co dne [datum] oznámila ukončení výdělečné činnosti ve [příjmení] [jméno], byla znovu evidována jako pojištěnka žalobkyně. Při prověřování průběhu pojištění žalované však bylo zjištěno, že žalovaná byla v celém výše uvedeném období pojištěna ve [příjmení] [jméno] – formulář S041 z [datum] zaslaný příslušnou britskou institucí dokládá, že žalovaná byla ve [příjmení] [jméno] pojištěna od [datum] a v době odeslání formuláře toto pojištění stále trvalo (bod 5. formuláře, jedná se o povinné -„ compulsory“ - pojištění). Nemohla být tedy v uvedeném období pojištěna v ČR (průběh pojištění byl po obdržení formuláře S041 opraven tak, že žalovaná nebyla v uvedeném období pojištěnkou žalobkyně). Přesto však čerpala na účet [anonymizována dvě slova] zdravotní služby (konkrétně pak ve dnech 12.- [datum] a v říjnu a listopadu 2019, dále pak byly za pojištěnku hrazeny kapitační platby). Žalobkyně tak za žalovanou hradila čerpané zdravotní služby, přestože nebyla jejím pojištěncem, neboť jí žalovaná neoznámila podstatné skutečnosti ohledně svého pojištění ve [příjmení] [jméno], jak jí ukládá čl. 76 bodu 4, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a čl. 3 bodu 2 prováděcího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (tj. oznámit všechny rozhodné skutečnosti pro nárok na věcné dávky veřejného zdravotního pojištění - žalovaná však žalobkyni neoznámila, že její pojištění ve [příjmení] [jméno] trvá po celé výše uvedené období). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum] zaslanou na doručovací adresu žalované v ČR ([ulice a číslo], [PSČ] [obec], výzva byla vložena do schránky) a výzvou ze dne [datum] zaslanou na stejnou adresu (výzva převzata dne [datum]). Konečně dne [datum] zaslala žalobkyně na žalované předžalobní výzvu, ve které žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 57601,16 Kč v termínu do [datum] s tím, že nedojde-li k úhradě, bude částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla zaslána na adresu trvalého pobytu ([ulice a číslo], [PSČ] [obec] – vráceno s poznámkou“ adresát je na uvedené adrese neznámý”) a doručovací adresu ([ulice a číslo], [PSČ] [obec] – zásilka vložena do schránky). Úhrada dlužné částky nebyla provedena a žalovaná se dne [datum] dostala do prodlení (poslední den lhůty k úhradě – [datum] – připadl na neděli, posledním dnem lhůty tedy bylo pondělí [datum]). Při přípravě návrhu na vydání platebního rozkazu bylo zjištěno, že vyčíslení dlužné částky (přehled úhrad zdravotní péče) v sobě nedopatřením zahrnuje rovněž částku 2154,99 Kč, jejíž úhradu žalobce nepožaduje (jedná se položky na řádcích [anonymizována tři slova] – [anonymizováno]), proto je návrh na vydání platebního rozkazu podán pouze pro částku 55 446,17 Kč. 2. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně souhlasila, žalované byly písemnosti vhozeny do označené poštovní schránky, ve lhůtě se nevyjádřila. 3. Z formuláře ze dne [datum] S041 zaslaného Administrative Commission for the coordination of Social Security Systems byla zjištěno, že žalovaná byla ve [příjmení] [jméno] pojištěna od [datum] a v době odeslání tohoto formuláře pojištění stále trvalo. 4. Z přehledu úhrad zdravotní péče pak bylo zjištěno, že ve dnech 12.- [datum] a v říjnu, listopadu 2019 čerpala žalovaná zdravotní služby a byly za ni hrazeny kapitační platby. Žalobkyně hradila za žalovanou čerpané zdravotní služby, přestože žalovaná nebyla jejím pojištěncem, přičemž v řízení je nárokována částka 55 446,17 Kč. 5. Výzvami ze dne [datum] a [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě neoprávněného čerpání zdravotnických služeb. 6. Z předžalobních výzev ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. 7. Dle. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení podléhají osoby, na které se nařízení vztahuje, právním předpisům pouze jediného členského státu. 8. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla pojištěná na území [příjmení] [jméno] od [datum] a v době odeslání formuláře dne [datum] nadále ve [příjmení] [jméno] byla pojištěná. V mezidobí čerpala zdravotnické služby na území ČR, které hradila žalobkyně, přestože žalovaná nebyla pojištěncem žalobkyně. Žalovaná porušila své povinnosti dle čl. 76 bodu 4, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a čl. 3 bodu 2 prováděcího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kdy neoznámila včas žalobkyni, že její pojištění ve [příjmení] [jméno] trvá po celé uvedené období. Žalobkyni vznikly náklady na úhradu zdravotnické péče žalované ve výši 55 446,17 Kč, které musí žalovaná žalobkyni vrátit, neboť nebyla jejím pojištěncem. Soud vyhověl žalobě v plném rozsahu. Stanovení úroků z prodlení je dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 9. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v celkové výši 3 373 Kč Náklady zahrnují částku ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) jako paušální náhradu hotových výdajů za 1) sepis a podání žaloby a 2) výzvu k plnění dle ust. § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 773 Kč. 10. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.