23 C 431/2023-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou sodu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 640 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že smlouvou ze dne [datum] byly pohledávky postupitele [ulice] podnik [právnická osoba], [IČO], DIČ: [anonymizováno], se sídlem [adresa], v celkové částce 10 640 Kč vůči žalovanému postoupeny žalobkyni jakožto postupníkovi. Právním důvodem vzniku pohledávek je 7 x neuhrazení základního jízdného a neuhrazení přirážky k jízdnému podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného, platných v době vzniku pohledávky. 2. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně souhlasila, žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desce soudu, ve lhůtě se nevyjádřil. 3. Z dohody s cestujícím [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný v tyto dny cestoval dopravním prostředkem Dopravního podniku [právnická osoba] a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázal jízdním dokladem, jízdné, ani přirážku k jízdnému neuhradil. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum], bylo prokázáno, že [ulice] podnik [právnická osoba] postoupil své pohledávky z titulu jízdy bez platného jízdního dokladu na žalobkyni. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou spojenou s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 4. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o přepravě dle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ OZ“). Žalovaný byl zavázán zakoupit si jízdenku, kterou v dopravním prostředku MHD předchůdkyně žalobkyně měl řádně označit. Za situace, kdy byl přistižen přepravním kontrolorem, je kromě dlužného jízdného povinen zaplatit i přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně je dále v souladu s § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dále v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Stanovení úroků z prodlení je dle ust. § 1970 OZ a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dle ust. § 1879 a násl. OZ. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl zavázán zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku 2 000 Kč dle § 149 odst. 1 o. s. ř., což zahrnuje soudní poplatek ve výši 800 Kč, tři úkony po 300 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní výzva, tři režijní paušály po 100 Kč – vše dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Plátcem DPH není. 6. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 6 320 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, číslo smlouvy, označení zařízení. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b citovaného zákona, totiž, že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.