26 C 151/2023-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 21. října 2022, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 816,49 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo [číslo] ze dne 7. července 2014. 2. Žalovaná své procesní stanovisko nevyjádřila. 3. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 7. července 2014 a ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitel společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] uzavřela s žalovanou dne 7. července 2014 smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč. Z článku 4 úvěrové smlouvy pak plyne, že celková částka splatná žalovanou činila částku 38 280 Kč. Součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 22 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 4 400 Kč, obchodní úrok 3 080 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 8 800 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou částku, a to včetně nákladů souvisejících s poskytnutím úvěru formou 58týdenních splátek ve výši 660 Kč. Své závazky z výše uvedené úvěrové smlouvy žalovaná řádně neplnila a dlužné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. 4. Ze skutkových tvrzení žalobkyně soud dále zjistil, že na její účet žalovaná dosud zaplatila pouze částku 5 076,67 Kč. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované na základě informací získaných o žalované při osobním pohovoru s ní, přičemž získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Schopnost žalované úvěr splácet zkoumal původní věřitel při uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím registrů NRKI a BRKI (úvěry u dalších společností a zda jsou placeny), SOLUS, v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku (zda jsou plněny stávající závazky). 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 7. července 2014 smlouvu o úvěru ve smyslu zákona číslo 145/2010 Sb., přičemž před uzavřením této smlouvy řádně zkoumal ve smyslu ustanovení § 9 tohoto zákona úvěruschopnost žalované. Žalobkyně dále prokázala, že žalované z této smlouvy vznikl dluh ve výši 18 816,49 Kč, na které má právo včetně úrokového příslušenství, když právo na úroky z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a výše těchto úroků odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 6. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty 18 816,49 Kč za 1 úkon právní služby podle ust. § 14b) odst. 1 advokátního tarifu činí 300 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 900 Kč (3x 300 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3x 100 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH ve výši 252 Kč činí 2 252 Kč. 7. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.