27 C 5/2023-21 — Okresní soud v Ostravě

Manželka se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství. U ústního jednání konaného dne [datum] na návrhu setrvala a manžel se k takovému návrhu výslovně připojil. Soud na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městského obvodu [okres], u obou manželů se jedná o první manželství, když manžel má občanství České republiky a manželka má občanství Ukrajiny, v manželství se účastníkům dne [datum] narodil syn [celé jméno manžela] a rozsudkem [název soudu] [číslo jednací] [spisová značka], [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum], soud schválil dohodu rodičů tak, že nezletilý [celé jméno manžela] byl svěřen do péče matky a otec se zavázal s účinností od [datum] platit na výživu nezletilého [jméno] částku 4 500 Kč měsíčně se splatností vždy k 15. dni v daném měsíci k rukám matky, shodná úprava k nezletilému [jméno] přitom platí i pro dobu po rozvodu manželství rodičů; manželé spolu nežijí déle než 6 měsíců a nemají zájem obnovit manželské soužití; pro případ rozvodu manželství uzavřeli manželé dne [datum] písemnou dohodu, kterou si vypořádali společné jmění, bydlení a výživné pro dobu po rozvodu, dohoda je opatřena úředně ověřenými podpisy obou manželů. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud se v prvé řadě s ohledem na skutečnost, že manželka je státním příslušníkem Ukrajiny, zabýval tím, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a rovněž jaké hmotné právo užít, přičemž s ohledem na čl. 30 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publikované pod č. 123/2002 Sbírky mezinárodních smluv, byla dána pravomoc podepsaného soudu a namístě bylo užití práva českého. Soud pak dále dospěl k závěru, že společnému návrhu manželů je možno vyhovět. Bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, není možné očekávat jeho obnovení a oba manželé chtějí dosáhnout rozvodu, přičemž soud seznal, že shodná tvrzení manželů jsou v tomto směru pravdivá. V daném případě byly podmínky ustanovení § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), beze zbytku splněny, jelikož manželství účastníků trvalo déle než jeden rok, manželé více než 6 měsíců společně nežijí a manželé uzavřeli písemnou dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a výživného pro dobu po rozvodu, přičemž jejich podpisy na této dohodě byly úředně ověřeny (ust. § 757 odst. 2 o. z.). Vzhledem k tomu, že byla soudem schválena dohoda ohledně úpravy poměrů k nezletilému synovi [jméno] pro dobu po rozvodu manželství, má soud za to, že rozvod účastníků není ani v rozporu se zájmy jejich nezletilého dítěte. Ze všech výše uvedených důvodů bylo manželství účastníků rozvedeno, aniž byla zjišťována příčina rozvratu manželství podle ust. § 756 o. z. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), kdy mj. v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, a dále skutečností, že oba manželé se případných nákladů řízení výslovně vzdali. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s ust. § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.