29 C 145/2023-8 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou ze [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovaným vyklidit byt [číslo] v domě [adresa], č. or. 43 na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt. Žalovaní byli podle nájemní smlouvy ze [datum] nájemci tohoto bytu, přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Uplynutím určité doby nájemní poměr zanikl. Žalovaní byli vyzváni k předání bytu výzvou z [datum]. Byt vrácen nebyl a žalovaní jej užívají bez právního důvodu. Žalobce na žalobě setrval. 2. První žalovaná s žalobou souhlasila s tím, že svou bytovou otázku řeší všude, ovšem s ohledem na počet členů v domácnosti (9) nemají pro ně byt. 3. Druhý žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto bylo jednáno a rozhodnuto v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. 4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění: -) z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] pro okres [okres], obec Ostrava, katastrální území Vítkovice bylo zjištěno, že stavba [adresa] [část obce] stojící na pozemku [číslo] je ve vlastnictví Statutárního města Ostrava svěřeno městskému obvodu [část obce]; -) z nájemní smlouvy evidenční [číslo] bylo zjištěno, že pronajímatel Statutární město Ostrava, Městský obvod [část obce] a žalovaní uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě č. p./č. or. 43/ 691 v [obec] [část obce] na ulici [ulice] na dobu určitou od [datum] do [datum]; -) z evidenčního listu pro výpočet nájemného ze [datum] bylo zjištěno, že v bytě [číslo] na ulici [ulice a číslo] nájemců [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] bylo evidováno 8 osob; -) z oznámení změn nájemného s daty [datum] a [datum] bylo zjištěno, že v bytě [číslo] na [ulice a číslo] je hlášeno 8 osob; -) z výzvy k předání bytu bylo zjištěno, že [datum] žalobce vyzval žalované k předání bytu do [datum], neboť tímto dnem skončí platnost nájemní smlouvy. První žalovaná převzala výzvu [datum], druhému žalovanému výzva nebyla doručena, neboť zásilka byla doručována na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného], druhý žalovaný má jméno [celé jméno žalovaného]; -) z druhé výzvy k předání bytu z [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalované k předání bytu v termínu do [datum]. První žalovaná zásilku převzala osobně [datum], zásilka pro druhého žalovaného se vrátila zpět nevyzvednutá; -) ze smlouvy o podnájmu uzavřené mezi CENTROM RDV z. s., jako nájemcem a první žalovanou, jako podnájemkyní, bylo zjištěno, že [datum] byla uzavřena mezi těmito subjekty smlouva o podnájmu, jejímž předmětem podnájmu byl byt [číslo] ve vlastnictví pronajímatele Statutární město Ostrava, Městský obvod [část obce] na ulici [ulice], v domě [adresa], č. or. 43 v [obec] [část obce] a doba trvání nájmu byla sjednána od [datum] do [datum]; 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když dovodil, že mezi žalobcem a žalovanými byla v souladu s ustanovením § [číslo] uzavřena nájemní smlouva, na základě které vzniklo žalovaným právo užívat předmětný byt, přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Po tomto datu žalovaní užívají předmětný byt bez právního důvodu a žalobce tak v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 citovaného zákona domáhá ochrany svého vlastnického práva a soud neviděl důvodu tuto ochranu žalobci, jako vlastníku předmětného bytu, odepřít. Bylo totiž prokázáno, že žalovaní v současné době užívají byt bez právního důvodu po skončení nájemní smlouvy. Lhůta k plnění, tedy k vyklizení bytu, byla stanovena do 60 dnů od právní moci rozsudku, neboť soud zohlednil, že se jedná o vícečetnou rodinu, kdy zajištění náhradního bydlení si vyžádá delší dobu, přičemž soud uvěřil tvrzení první žalované, že o zajištění jiného bytu se aktivně snaží. Navíc žalovaní v předmětném bytě z jiného právního titulu bydleli již dříve, a lze předpokládat, že samotné vyklizení při počtu členů domácnosti a délce užívání bytu, zabere více času. Navíc žalovaní si plní povinnosti v souvislosti s užívání bytu a žalobci delší doba k vyklizení tak nemůže být ani na újmu. 6. V souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobce, jako ve sporu úspěšný účastník, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 6 200 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a dále 4 RP po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. § 2 odst. 3. V tomto případě byla lhůta k plnění stanovena ve splátkách, pod ztrátou výhody splátek po 1 000 Kč měsíčně, když soud zohlednil sociální situaci žalovaných a ani v tomto případě toto není v rozporu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Jelikož jsou žalovaní manželé, jedná se o společný a nerozdílný závazek tak, jak je uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozhodnutí.