29 C 22/2023-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované úhrady částky 16 536,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] jako postupitel uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], energie a související služby. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívajících v dodání energií za fakturační období od [datum] do [datum] za spotřebu ve výši 5 939 MWh ve výši 9 841 Kč, a to fakturou [číslo]. Žalovaná ničeho neuhradila a dluh byl splatný [datum]. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla na žalobkyni předmětná pohledávka dne [datum]. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum]. Postupitel dále vyúčtoval žalované za fakturační období od [datum] do [datum] za spotřebu energie 2 125 MWh částku 9 746 Kč, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 4 260 Kč činí dlužná částka 5 486 Kč. I tato pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postupitel dále vyúčtoval žalované částku 4 169,13 Kč za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě 0,826 MWh fakturou [číslo]. Dluh se stal splatný [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla tato pohledávka rovněž na žalobkyni. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2022 [číslo jednací] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se omluvila. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. 4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl listinné důkazy navržené žalobkyní, a to Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], ze které bylo zjištěno, že na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Za dodávku plynu v období od [datum] do [datum] dle faktury [číslo] vyúčtovala tato společnost žalované částku 9 841 Kč, přičemž po odečtení zaplacených záloh činí dluh 6 881 Kč. Stejná společnost uzavřela téhož dne se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž za fakturační období od [datum] do [datum] dle faktury [číslo] bylo vyúčtováno 9 746 Kč a po odečtení přijatých plateb jako záloh zbývá k úhradě 5 486 Kč. Další dlužná částka dle faktury [číslo] činí 4 169,30 Kč za fakturační období [datum] - [datum]. Všechny pohledávky přešly na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována listinou nazvanou Oznámení o postoupení pohledávek. Žalobkyně svůj nárok rovněž doložila listinnými důkazy ve formě Všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu a Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a protokoly o předání dílčích pohledávek. Doložila i potvrzení o úhradě kupní ceny. Žalovaná přes předžalobní výzvy žalobkyně dluh neuhradila a z důvodu prodlení s úhradou smluvních závazků společnost [právnická osoba] odstoupila od předmětné smlouvy uzavřené se žalovanou. Žalobkyně doložila oprávněnost svého nároku ceníky elektřiny a ceníky plynu. 5. Na základě výše zjištěného skutkového stavu z listinných důkazů soud uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byly dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uzavřeny dvě kupní smlouvy ve smyslu § 2079 odst. 1, na základě kterých vznikla žalované povinnost zaplatit prodávajícímu ve smyslu ustanovení § [číslo] kupní cenu. Výše ceny byla prokázána předmětnými fakturami za žalovaná období. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť se společností [právnická osoba] uzavřela v souladu s ustanovením § [číslo] smlouvu o postoupení předmětných pohledávek, což bylo žalované řádně sděleno. Jelikož žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni i společnosti [právnická osoba] řádně nesplnila, je ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 citovaného zákona v prodlení a soud proto v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rovněž úroky z prodlení, a to z jednotlivých žalovaných částek, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 6. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, jako ve sporu úspěšná účastnice, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 8 640,80 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 1 860 Kč, celkem 5 580 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky + 21 % DPH z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. 7. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.