62 C 417/2023-39 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně si dne 21. 6. 2023 podala u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky 14 831,68 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že žalobkyně je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Dne 9. 8. 2019 byl prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], na ukončení distribuce plynu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalované], z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 12. 8. 2019. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalobkyně, jako provozovatel distribuční soustavy, nemá a nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty, vztahující se k trvání tohoto smluvního vztahu. Žalobkyně se následně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v odběrném místě. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává v souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem, účinek ukončení dodávky od 15. pracovního dne ode den požadovaného ukončení dodávky plynu včetně, současně dojde k zániku rezervace distribuční kapacity ve smyslu článku 5 Řádu provozovatele distribuční soustavy a v důsledku tohoto k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Pokud odběratel pokračuje v odběru plynu i po nastalém účinku ukončení dodávky plynu a zániku rezervace distribuční kapacity, je takovým jednáním odběratele působena škoda provozovateli distribuční soustavy, a to žalobkyni. Žalovaná byla na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením ze dne 31. 1. 2020. Toto oznámení žalobkyně odeslala návazně na žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu dodaného do odběrného místa. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla v souladu s ustanovením § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb. dnem 29. 8. 2019. Počínaje následujícím dnem byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Žalovaná v odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný plynoměr, žalovaná byla uživatelem odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu. Byla to právě žalovaná, která uzavřela dne 30. 7. 2018 smlouvu o připojení k distribuční soustavě. Žalovaná byla přítomna vyžádanému odečtu plynoměru dne 7. 2. 2020, což stvrdila svým podpisem na protokolu. Žalovaná byla rovněž přítomna demontáži plynoměru dne 20. 1. 2023, jak plyne z protokolu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Skutečnost, že žalovaná užívá nemovitost na adrese odběrného místa dokládá i fakt, že si zde přebírá poštu. Množství neoprávněně odebraného plynu, tedy i výpočet škody, vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu, tj. od 7. 2. 2020, a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav 262 m3, který vyplývá z přílohy faktury [číslo] byl zjištěn při vyžádaném odečtu plynoměru dne 7. 2. 2020. Koncový stav plynoměru 387 m3 byl zjištěn dne 20. 1. 2023 při demontáži plynoměru. plynoměru 8. 4. 2021. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu za období od 8. 2. 2020 do 20. 1. 2023 bylo ve faktuře [číslo] ze dne 23. 1. 2023 vyčísleno ve výši 14 831,68 Kč se splatností 6. 2. 2023. Ve stanovené lhůtě žalovaná ničeho nezaplatila a byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 8. 6. 2023 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 30. 7. 2018 bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy a žalovanou jako zákazníkem byla uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala připojit odběrné plynové zařízení zákazníka k distribuční soustavě, a to v odběrném místě [adresa], poschodí 1, byt 5. Z žádosti o ukončení distribuce plynu bylo zjištěno, že obchodník s plynem společnost [anonymizováno] [právnická osoba] požádala žalobkyni dne 9. 8. 2019 žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení s požadovaným datem 12. 8. 2019 u odběrného místa [anonymizována dvě slova] zákazníka [celé jméno žalované], na adrese [adresa]. Z odpojení dodávky pro neplacení ze dne 13. 8. 2019 bylo zjištěno, že ze strany žalobkyně byl dne 13. 8. 2019 učiněn pokus o odpojení plynoměru, ale neúspěšně, neboť zákazník – žalovaná nebyl přítomen. Z vyžádaného odečtu ze dne 7. 2. 2020 bylo prokázáno, že dne 7. 2. 2020 bylo proveden odečet spotřeby plynu na plynoměru za přítomnosti žalované, která protokol podepsala a byla pořízena fotodokumentace plynoměru a zjištěna spotřeba 262 m 3. Z oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 31. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy oznámila žalované, že od 30. 8. 2019 do doby demontáže plynoměru bude distribuce plynu v odběrném místě kvalifikována jako neoprávněný odběr a množství plynu spotřebovaného v době neoprávněné distribuce je škodou, kterou je nutno nahradit. Z protokolu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] ze dne 8. 12. 2021 bylo zjištěno, že v bytě žalované na adrese [adresa žalované] měl být proveden výkon rozhodnutí demontáži plynoměru, žalovaná však toho nechtěla nic vydat, dne 17. 1. 2023 telefonicky domluvena demontáž plynoměru, která byla realizována dne 20. 1. 2023 s naměřenou hodnotou 387 m3. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 23. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované neoprávněný odběr plynu za období od 8. 2. 2020 do 20. 1. 2023 ve výši 14 831,68 Kč, přičemž tato částka byla splatná dne 6. 2. 2023. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne 8. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce vyzvala žalovanou k úhradě vyúčtované částky za neoprávněný odběr do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním na soudní vymáhání této částky. 4. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalobkyně je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a současně distributorem plynu, když žalovaná v době od 8. 2. 2020 do 20. 1. 2023 neoprávněné odebírala plyn v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně žalované vystavila fakturu [číslo] dne 23. 1. 2023 splatnou 6. 2. 2023, a to na základě zjištěného množství neoprávněně odebraného plynu za období od 8. 2. 2020 do 20. 1. 2023 ve výši 1.338 kWh. Žalovaná fakturu řádně a včas nezaplatila a neučinila tak ani poté, kdy byla upomínkou a následně i předžalobní upomínkou z 8. 6. 2023 písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě se žalobkyně po žalované domáhala úhrady částky 14 831,68 Kč s příslušenstvím z důvodu neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu za období od 8. 2. 2020 do 20. 1. 2023 v odběrném místě na adrese [adresa]. [jméno] [číslo], když obchodník s plynem, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], požádala o ukončení distribuce plynu ke dni 12. 8. 2019, přičemž žalobkyně se pokusila neúspěšně o demontáž plynoměru osázeném v daném odběrném místě, přičemž pro nepřístupnost tohoto místa se odebrat měřidlo žalobkyně nepodařilo a žalovanou nebyla poskytnuta potřebná součinnost k ukončení dodávky plynu v daném místě, proto od 8. 2. 2020 se v případě žalované jednalo o neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 1 a odst. 4 Energetického zákona. Žalovaná je povinna uhradit za tento neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci vyúčtovanou částku 14 831,68 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit celkem částku 14 831,68 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byla podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zavázána zaplatit vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Jelikož žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v plném rozsahu, byla žalovaná podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázána zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení v částce 7 032 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívající v odměně zástupce v částce 1 700 K