85 C 366/2022-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat měřící zařízení, které bylo identifikováno v žalobním návrhu a které je umístěno na adrese odběrného místa [adresa], za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. Návrh odůvodnila tím, že na odběrném místě č. [anonymizována dvě slova], jež bylo uvedeno žalovaným jako místo, kde bude odebírat plyn, bylo osazeno měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, jakožto provozovatele distribuční soustavy, a to za účelem měření spotřeby plynu. V daném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru plynu, jakož i k neoprávněné distribuci plynu. Z hlediska technických možností lze omezit či přerušit distribuci plynu pouze demontáži měřícího zařízení. Žalobkyně se v rámci mimosoudního vyřešení věci snažila provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaný neumožnil na adrese odběrného místa provést tuto demontáž, ačkoliv byl vyzván ze strany žalobkyně k jeho zpřístupnění. Před podáním žaloby bylo u majitele nemovitosti zjištěno, že žalovaný je i nadále evidovaným uživatelem odběrného místa. 2. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně namontovala měřící zařízení výrobního čísla [číslo] do odběrného místa. Následně se žalobkyně, resp. její právní předchůdce opakovaně snažil o provedení demontáže předmětného měřícího zařízení v daném odběrném místě, když opakovaně navštívil toto odběrné místo, avšak nebylo jí předmětné měřící zařízení zpřístupněno. Oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 21. 2. 2022 žalobkyně sdělila žalovanému, že byla požádána o přerušení dodávky plynu v daném odběrném místě s tím, že nebylo možno provést toto ukončení nebo přerušení dodávky, a to z důvodu nepřístupnosti měřidla. Žalobkyně Výzvou k součinnosti ze dne 21. 2. 2022 a ze dne 29. 6. 2022 vyzvala žalovaného k zpřístupnění předmětného měřícího zařízení za účelem jeho demontáže ve stanovenou dobu, avšak bezvýsledně. 4. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce dle ustanovení § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Předmětnou žalobou žalobkyně požaduje získání přístupu do prostor, které užívá žalovaný za účelem provedení demontáže měřícího zařízení (plynoměru), který je ve vlastnictví žalobkyně, k čemuž jí opravňuje výše uvedené zákonné ustanovení, dle kterého jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatele podzemních zásobníku plynu povinní umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy, kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny, či odebrání měřícího zařízení. Nárok žalobkyně soud posoudil rovněž ve spojitosti s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 385/2012, dle kterého není povinnost vydat plynoměr podle výše uvedených zákonných ustanovení v dané situaci ničím jiným než povinnosti zpřístupnit plynoměr na odběrném místě a umožnit jeho demontáž, přičemž samotný žalovaný není povinen ani jej demontovat ani nikam dopravit. Při posuzování důvodnosti žaloby tak není rozhodné, zda žalobní nárok zní na zpřístupnění nebo na vydání měřícího zařízení (plynoměru). Nejpřesněji danému stavu odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobkyni přístup do prostor, v niž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat, a to ať už je s dovětkem „ za účasti pověřeného zástupce“ nebo bez tohoto dovětku. Žalobkyně v tomto řízení požadovala po žalovaném vydání předmětného měřícího zařízení (plynoměru) a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. V souladu s výše uvedeným rozhodnutím NS ČR je tento nárok žalobkyně zcela oprávněný. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že do odběrného místa, které užívá žalovaný, bylo namontováno měřící zařízení (plynoměr), které je ve vlastnictví žalobkyně. Ta požadovala po žalovaném vydání tohoto měřícího zařízení (plynoměru), přičemž protokoly o montáži a demontáži měřidla bylo prokázáno, že přes opakované výzvy žalovaný neumožnil zaměstnancům žalobkyně faktické provedení demontáže měřícího zařízení (plynoměru), kdy dle zprávy majitele nemovitosti je žalovaný nadále nájemníkem v předmětné nemovitosti a je evidovaným uživatelem odběrného místa. Ze strany žalovaného nebylo v průběhu řízení tvrzeno ani prokázáno, že by předmětný plynoměr žalobkyni vydal. Soud proto v souladu s výše uvedeným ustanovením energetického zákona ve spojení s ustanovením § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni předmětné měřící zařízení za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšný a byly jí proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení v celkové výši 6 534 Kč Náklady právního zastoupení se skládají z odměny za zastoupení spočívající v úkonech právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby á 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 6. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.