85 C 422/2022-47 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 11. 11. 2022 domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat měřící zařízení, které bylo identifikováno v žalobním návrhu a které je umístěno v bytové jednotce [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec], za účasti pověřeného zástupce žalobce. Návrh odůvodnil tím, že na odběrném místě, jež bylo uvedeno žalovaným jako místo, kde bude odebírat plyn, bylo osazeno měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce, jakožto provozovatele distribuční soustavy a to za účelem měření spotřeby plynu. V daném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru plynu, jakož i k neoprávněné distribuci plynu. Z hlediska technických možností lze omezit či přerušit distribuci plynu pouze demontáži měřícího zařízení. Žalobce se v rámci mimosoudního vyřešení věci snažil provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaný neumožnil na adrese odběrného místa provést tuto demontáž, ačkoliv byl vyzván ze strany žalobce k jeho zpřístupnění. 2. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce namontoval měřící zařízení výrobního čísla [číslo] do odběrného místa v bytové jednotce [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Následně se žalobce opakovaně snažil o provedení demontáže předmětného měřícího zařízení v daném odběrném místě, když opakovaně navštívil toto odběrné místo, avšak nebylo mu předmětné měřící zařízení zpřístupněno. Žalobce [příjmení] k součinnosti ze dne 7. 10. 2022 vyzval žalovaného k zpřístupnění předmětného měřícího zařízení za účelem jeho demontáže ve stanovenou dobu, avšak bezvýsledně. 4. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce dle ustanovení § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Předmětnou žalobou žalobce požaduje získání přístupu do prostor, které užívá žalovaný za účelem provedení demontáže měřícího zařízení (plynoměru), který je ve vlastnictví žalobce, k čemuž jej opravňuje výše uvedené zákonné ustanovení, dle kterého jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatele podzemních zásobníku plynu povinní umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy, kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny, či odebrání měřícího zařízení. Nárok žalobce soud posoudil rovněž ve spojitosti s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 385/2012, podle kterého není povinnost vydat plynoměr podle výše uvedených zákonných ustanovení v dané situaci ničím jiným než povinnosti zpřístupnit plynoměr na odběrném místě a umožnit jeho demontáž, přičemž samotný žalovaný není povinen ani jej demontovat ani nikam dopravit. Při posuzování důvodnosti žaloby tak není rozhodné, zda žalobní nárok zní na zpřístupnění nebo na vydání měřícího zařízení (plynoměru). Nejpřesněji danému stavu odpovídá žalobní návrh, aby žalované byla uložena povinnost umožnit žalobci přístup do prostor, v niž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat a to ať už je s dovětkem„ za účasti pověřeného zástupce“ nebo bez tohoto dovětku. Žalobce v tomto řízení požadoval po žalovaném vydání předmětného měřícího zařízení (plynoměru) a to za účasti pověřeného zástupce žalobce. V souladu s výše uvedeným rozhodnutím NS ČR je tento nárok žalobce zcela oprávněný. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že do odběrného místa, které užívá žalovaný, bylo namontováno měřící zařízení (plynoměr), které je ve vlastnictví žalobce. Ten požadoval po žalovaném vydání tohoto měřícího zařízení (plynoměru), přičemž protokoly o montáži a demontáži měřidla bylo prokázáno, že přes opakované výzvy žalovaný neumožnil zaměstnancům žalobce faktické provedení demontáže měřícího zařízení (plynoměru). Ze strany žalovaného nebylo v průběhu řízení tvrzeno ani prokázáno, že by předmětný plynoměr žalobci vydal. Soud proto v souladu s výše uvedeným ustanovením energetického zákona ve spojení s ustanovením § 1040 odst. 1 občanského zákoníku žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost vydat žalobci předmětné měřící zařízení za účasti pověřeného zástupce žalobce a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení v celkové výši 6 534 Kč Náklady právního zastoupení se skládají z odměny za zastoupení spočívající v úkonech právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby á 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..