17 C 248/2024-36 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka dne , datum, postoupena společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, (dále „Smlouva“) uzavřené distančním způsobem po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne , datum, převodem na jeho účet 20 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měla být jistina 20 000 Kč a smluvní úrok zaplacena nejpozději do , datum, . Žalovaným nebylo uhrazeno ničeho a došlo tak k zesplatnění dluhu ke dni , datum, . K zaplacení zbývá dlužná jistina 20 000 Kč, smluvní úrok 4 183 Kč, smluvní pokuta pro případ prodlení 840 Kč, a úrok z prodlení v zákonné výši. Z celkové částky 25 023 Kč s příslušenstvím shora žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný bez jakékoliv omluvy a žalobkyně a její zástupce po předchozí omluvě se k jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jejich nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, (viz „Smlouva“) uzavřené dne , datum, s následným navyšováním úvěru dodatky ze dne , datum, , , datum, a , datum, , vždy tzv. distančním způsobem, ve spojení s Výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně a se zprávou , jméno FO, a.s. ze dne , datum, byla převedena takto žalovanému celková částka 20 000 Kč, z toho dne , datum, částka 12 000 Kč, , datum, částka 1 100 Kč, , datum, částka 5 000 Kč, , datum, částka 1 900 Kč, vždy na protiúčet žalovaného č. ú. 1043585015/3030. Žalovaný se zavázal zaplatit 20 000 Kč, smluvní úrok 4 183 Kč nejpozději do , datum, a smluvní pokutu pro případ prodlení. Z těchto částek žalovaný ani poté, co byl vyzván písemnou Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, právním předchůdcem žalobkyně, ničeho nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni a žalobkyně toto postoupení dopisem ze dne , datum, oznámila žalovanému. Oznámení bylo dle podacího lístku k němu odesláno dne , datum, . Žalovaný ani přesto ničeho ze žalované částky shora dosud nezaplatil.4. Pokud žalobkyně odvíjela svůj nárok ze smlouvy o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni poskytnutí úvěrů shora, (dále jen „ZoSÚ“), nepodařilo se jí, ani přes písemnou výzvu zdejšího soudu formou usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a v ní předvídatelně deklarovaného právního názoru soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, podle které neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu neposouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele soud posuzuje z úřední povinnosti a podle které nárok na úhradu finančních prostředků poskytnutých na základě neplatné smlouvy je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení, a to s odkazy zejména nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, usnesení sp. zn. Pl. ÚS 1/10, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyššího správního soudu sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18, prokázat, že by právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel úvěru splnila povinnost danou § 86 odst. 1 a 2 větou první ZoSÚ, tedy že při uzavření Smlouvy shora posoudila úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet a přitom coby poskytovatel posoudila zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů; uvedené žalobkyně přes výzvu soudu neprokázala a neunesla tak své břemeno důkazní k tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla předem posouzena řádně a pečlivě, zejména, zda byla řádně posuzována výdajová stránka rozpočtu žalovaného a zda byly toliko žalovaným tvrzené skutečnosti o osobních rodinných a majetkových poměrech jakkoliv ověřovány. Krom toho si uvedeného byla žalobkyně vědoma již v žalobě, když jako alternativu pro případ, „pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný“, požádala, „aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného“; byť soud není právním posouzením vázán., právnická osoba, ohledem na uvedené v předchozím odstavci tohoto odůvodnění soud tedy pro nadbytečnost neprovedl důkaz Obchodními podmínkami , právnická osoba, , na které odkazuje úvěrová Smlouva shora, a jež žalobkyně soudu následně předložila, když tato listina měla prokazovat to, že podpisem smluv shora žalovaný udělil poskytovateli úvěru souhlas s nahlížením „do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr“, že takto udělil též souhlas s využitím „informací z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , z.s.p.o. a , právnická osoba, .“ a že s využitím těchto oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, a to lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, když dle výslovných tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně, pokud jde o příjmy a výdaje žalovaného, vycházela toliko z „tvrzení dlužníka“. Žalobkyně na podrobnou výzvu zdejšího soudu danou formou usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na které se pro zjednodušení v podrobnostech odkazuje, řádně nereagovala a výslovně tak netvrdila, že by zejména disponovala příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. S ohledem na tuto nedůslednost zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak poskytovatel poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, a smlouvy shora jsou tak dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ve znění účinném ke dni poskytnutí úvěrů shora, včetně ujednání v nich neplatné, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele.6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl v rozsahu 75 % (tj. 32 280,87 Kč, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), když právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli neplatnou smlouvu o úvěru. U nároku žalobkyně uplatněného ze Smlouvy shora pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li by žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrových smluv shora, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Žalovaný však z neplatné Smlouvy shora žalobkyni ničeho nezaplatil a není tak třeba jakékoliv plnění i bez námitky žalovaného započítávat na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 20 000 Kč. Splatnost soudem přiznané jistiny 20 000 Kč nastala v úterý dne , datum, , tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z., dle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětné Oznámení obsahující výzvu k plnění bylo žalovanému doručeno 3. pracovní den následující po dni, kdy bylo odesláno dne , datum, . Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok