18 C 351/2024-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 476 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, jako postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , tel. číslo, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 3 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok 4 476 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 4 476 Kč. Žalovaný dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru číslo , tel. číslo, soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovaným. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy je závazek společnosti, že poskytne klientovi peněžní prostředky 3 000 Kč na uvedený bankovní účet s tím, že klient poskytnuté peněžní prostředky vrátí společnosti s úrokem ve výši 690 Kč do , datum, . Z dodatku č. 1 soud zjistil, že celková částka jistiny úvěru činí 6 000 Kč a odpovídající úrok 1 368 Kč. Z dodatku č. 2 soud zjistil, že celková částka jistiny úvěru činí 20 000 Kč a odpovídající úrok 4 476 Kč. Z výpisu z účtu soud zjistil, že společnost , právnická osoba, odeslala na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, dne , datum, částku 3 000 Kč, dne , datum, částku 3 000 Kč a dne , datum, částku 14 000 Kč. Ze sdělení , jméno FO, , a.s. ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo , č. účtu, je žalovaný, který má k tomuto účtu také dispoziční právo. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, vyzvala dne , datum, žalovaného k okamžité úhradě částky ve výši 25 236 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 33 874 Kč na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla odeslána žalovanému doporučeně poštou dne , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, jako postupníkem nabyla žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost , právnická osoba, oznámila dne , datum, žalovanému, že pohledávka ve výši 27 776 Kč vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru byla postoupena na žalobkyni.4. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, za žalovaným byla platně postoupena dne , datum, na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.5. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o úvěru“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného, když na této listině není připojen podpis žalovaného ani jiný nástroj způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovaným a společností , právnická osoba, uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 20 000 Kč převodem na jeho bankovní účet.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 20 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Na svůj dluh žalovaný dosud neuhradil ničeho, a proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 20 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, výzvu k úhradě dluhu, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného , datum, . Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů od obdržení této výzvy, tj. do , datum, , přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od , datum, , tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Ohledně částky 4 476 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 476 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 476 Kč od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 24 476 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 20 000 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 4 476 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 82 % a neúspěch 18 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 64 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 252 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 980 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 432 Kč pak náleží žalobkyni 64 %, což představuje částka 1 556 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po , datum, , tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.