19 C 357/2024-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 1. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 561,12 Kč spolu s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že:„Žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a je držitelem licence č. , tel. číslo, na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, - www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , pro obec , adresa, , kde je vlastníkem zařízení distribuční soustavy. Zaměstnanci společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 18. 8. 2022 kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaný na adrese , adresa, , , adresa, , neoprávněně odebírá elektřinu z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 18. 8. 2022 a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 18. 8. 2022. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“). Kontrolou elektroměrového rozvaděče, umístěného na chodbě bytového domu ve 2. patře, bylo zjištěno jednofázové vodivé spojení vodičů v ukončovací krabici, která zde byla osazena po demontovaném elektroměru. Přívodní a odvodní fázové vodiče Cu 4 mm2, které slouží pro připojení elektroměru, byly vodivě spojeny. Hlavní jistič 1 x 25 A byl v zapnuté poloze a do bytu č. , hodnota, tak proudila neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudů. Za přítomnosti Policie České republiky byl odběr bez měřicího zařízení zdokumentován a ukončen. Rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, - odboru stavebního řádu a přestupků ze dne 13. 10. 2023, č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . byl žalovaný uznán vinným, že se úmyslně dopustil přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů tím, že v době od 4.4.2022 do 18.8.2022 v blíže nespecifikovaném čase v , adresa, z odběrného místa elektrické energie č. , Anonymizováno, pro byt č. , hodnota, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy distributora elektrické energie společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, jako uživatel bytu č. , hodnota, úmyslně neoprávněně odebíral elektrickou energii, která byla odborným vyjádřením znalce dle zjištěných elektrospotřebičů odhadnuta na 707 kWh, čímž společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , úmyslně způsobil majetkovou škodu stanovenou dle odborného vyjádření znalce na částku 4.590 Kč. Ve zbylé části byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 energetického zákona a ustanovením § 9 vyhlášky tak, aby její výše co nejvíce odpovídala škodě skutečné, kdy doba trvání neoprávněného odběru a výše škody byla stanovena dle výše uvedeného rozhodnutí. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly společností , právnická osoba, . vyčísleny na částku 11.265,10 Kč. Stanovení plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhlášky ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru činí 296,01 Kč. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru žalobce uhradil, což dokládá čestným prohlášením ze dne 20.12.2023. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 16.151,12 Kč po zaokrouhlení. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 4.590 Kč, platby za příkon ve výši 296,01 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11.265,10 Kč. Dlužnou částku vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne 30.10.2023, splatnou dne 20.11.2023, znějící na částku ve výši 16.151,12 Kč. Žalobce zaslal žalovanému upomínku ze dne 5.12.2023 a předžalobní upomínku ze dne 8.2.2024 s výzvou k úhradě dlužné faktury č. , hodnota, . Na výše uvedené upomínky nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem do dnešního dne reagováno. Vzhledem k tomu, že část náhrady škody byla žalobci již přiznána výše uvedeným rozhodnutím, je předmětem této žaloby co do jistiny zbývající část ve výši 11.561,12 Kč. S úhradou výše uvedené faktury je žalovaný v prodlení, a to od 21.11.2023. Žalobce tak vedle jistiny požaduje i zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 16.151,12 Kč od 21.11.2023 do zaplacení. Dne 8.2.2024 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.“2. Žalovaná strana se po výzvě soudu k věci nikterak nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná strana souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez jednání.4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže.5. Jednalo se o listiny nazvané: licence na distribuci elektřiny, protokol o kontrole odběrného místa ze dne 18. 8. 2022, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 18. 8. 2022, vyrozumění Policie ČR o předání správnímu orgánu, rozhodnutí správního orgánu – , Anonymizováno, , adresa, ze dne 13. 10. 2023, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ., čestné prohlášení o úhradě ze dne 20. 12. 2023, výpočet náhrady škody, faktura č. , hodnota, , upomínka ze dne 5. 12. 2023, předžalobní upomínka ze dne 8. února 2024.6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen EZ), neoprávněným odběrem elektřiny je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina a dále odběr měřený měřicím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele. Podle § 51 odst. 2 EZ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle § 51 odst. 3 EZ při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.7. V této souvislosti soud taktéž připomíná judikaturu Nejvyššího soudu České republiky vztahující se k citovanému ustanovení § 51 EZ, zejména pak rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3287/2009, dle kterého nárok dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny i jeho výše se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Uvedený závěr je v souladu s již dříve publikovanými rozhodnutími Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005 sp. zn. 25 Cdo 916/2005, ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. 25 Cdo 2768/2004 a další).8. Soud tedy nárok žalobkyně posuzoval podle ustanovení o náhradě škody. Předpokladem vzniku občanskoprávní odpovědnosti fyzické osoby je porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění škůdce. Soud po provedeném dokazování zjistil skutkový stav tak, jak jej tvrdí žalobkyně; tj. zejména, že žalovaná strana na adrese , adresa, v , adresa, prováděla neoprávněný odb