26 C 61/2023-47 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na zvýšení výživného ze dne 27. ledna 2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zvýšil výživné jejímu otci (to jest žalovanému) na částku 3 500 Kč měsíčně s účinností ode dne podání návrhu.2. Žalovaný navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že jeho příjmy neumožňují platit vyšší výživné.3. Z účastnického výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v období od roku 2021 do roku 2023 studovala , právnická osoba, a , Anonymizováno, v , adresa, , obor prodavačka a toto studium ukončila vyučením. Poté šla studovat maturitní obor na Střední škole , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v , adresa, -, Anonymizováno, a tuto školu doposud studuje, přičemž je v prvním ročníku (jedná se o 4letý maturitní obor). Žalobkyně žije společně se svou matkou , jméno FO, , nar. , datum, a dále se svými bratry , jméno FO, , který má , Anonymizováno, let, a , jméno FO, , který má , Anonymizováno, let, přičemž matka žalobkyně je nezaměstná a je vedena na Úřadu práce; domácnost má příjmy ze sociálních dávek. Žalovaný, který je otcem žalobkyně, platí na výživu žalobkyně částku 500 Kč měsíčně.4. Z potvrzení , právnická osoba, a , Anonymizováno, v , adresa, soud zjistil, že žalobkyně byla studentkou této střední školy ve školním roce 2022 až 2023.5. Z rozhodnutí Střední školy , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v , adresa, -, Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně byla přijata ke studiu na této střední škole od 1. 9. 2023.6. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , číslo jednací , spisová značka, soud zjistil, že otec nevlastních bratrů žalobkyně , jméno FO, platí na oba své syny , jméno FO, a , jméno FO, výživné v souhrnné výši , právnická osoba, Kč.7. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. října 2015, číslo jednací , spisová značka, (rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, ) soud zjistil, že výživné pro žalobkyni bylo naposledy stanoveno tímto rozsudkem ve výši 500 Kč měsíčně. Soud ve výši 500 Kč měsíčně stanovil tímto rozsudkem výživné i pro bratra žalobkyně , jméno FO, , narozeného , datum, . V té době byly obě děti žáky prvního stupně základní školy, příjem matky byl tvořen sociálními dávkami a otec byl evidován jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce v , adresa, .8. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že po celý rok 2023 dělal brigády, a to hlídače v , Anonymizováno, , přičemž pracoval pro společnost , právnická osoba, ., a dosahoval příjmu ve výši 8 000 Kč až 9 000 Kč měsíčně. Od podzimu 2023 je nezaměstnaný a jeho příjmy jsou tvořeny pouze sociálními dávkami. Žalovaný dále uvedl, že výživné ve výši 500 Kč žalobkyni platí.9. Ze zprávy úřadu práce České republiky jsou zjistil, že jak matka žalobkyně, taky žalovaný mají příjem z dávek státní sociální podpory.10. Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.11. Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se, popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný má příjem pouze ze sociálních dávek, přičemž není nikde zaměstnán. Pokud by soud v takovéto situaci zvyšoval žalovanému výživné, pak by jej mohl vystavit nebezpečí hmotné nouze, což by bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ačkoliv v mezidobí od poslední úpravy výživného odůvodněné potřeby žalobkyně prokazatelně vzrostly, s ohledem na osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného zde soud nevidí prostor pro zvýšení výživného. Naopak má za to, že výživné, které bylo stanoveno žalovanému ve výši 500 Kč měsíčně, je s ohledem na sociální situaci žalovaného i nadále přiměřené. Z uvedených důvodů soud proto žalobu na zvýšení výživného ze dne 27. ledna 2023 ve výroku I. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.13. Výrok II. tohoto rozsudku vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť procesně úspěšný žalovaný, který by jinak měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, tuto náhradu nepožadoval, a proto soud o účastnických nákladech řízení rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.